ZEL(e)NÉ LISTY

Trpaslíci z říše tilandsií

Fotografie 1:

1. T.aizoides 2,5 x 2cm

2. T.capillaris 3 x 3,5cm

3. T.pedicellata 3 x 2cm

4. T.mollis 4 x 6cm

.....................................

Před pár dny jsem byl na návštěvě u jednoho kytkomilného člověka, jehož zahrada a dům by potěšily nejednoho z vás. Sukulenty, kaktusy, na zahradě skalka s netřesky a mrazuvzdornými opunciemi, ale největší část sbírky a zřejmě i radosti pána domu zabíraly palmy, juky a cykasy.

Všechny moc pěkné, a že jich bylo. Do té velké zahrady a domu se vešly (alespoň zatím).

Pro ty, kteří stejně jako já mají pro své zelené oblíbence jen několik oken běžného bytu, by tyhle rostliny byly většinou moc „přerostlé“.

Protože však každý, kdo propadl vášni pěstování rostlin ví, že jednu z největších radostí si udělá novou rostlinou, či ještě lépe několika novými rostlinami, nezbývá mu, než (a časem stále víc) vybírat i podle velikosti. A tak se ke mně dostalo i pár „trpaslíků“ z rozsáhlé říše tilandsií.

K asi nejmenší tilandsii, kterou je Tillandsia bryoides (pojmenovaná podle mechu rodu Bryum, který připomíná) jsem se zatím nedopracoval, přece jen ještě nějaké místo zbývá, ale už mám pár jen o něco málo větších.

Začnu tou „největší“ malou tilandsií –Tillandsia loliacea. Její sukulentní, tuhé listy dlouhé dva až čtyři centimetry vytváří malé, hezké růžice, které postupným každoročním odnožováním tvoří pěkné trsy. V době květu , která je aspoň u mé rostliny každým rokem koncem léta, vyrůstají z růžic květní stonky, podobající se trávám jílku (Lolium), po kterých je tato tilandsie pojmenovaná. Stonky většinou zůstanou nerozvité, občas nějaký vykvete drobným, nenápadným žlutým květem.

Další tilandsie je už o poznání menší. Tillandsia mollis je miniaturní dvouřadá tilandsie (listy jsou seřazeny na dvě strany). Její maximálně tři centimetry dlouhé, tenké listy jsou krásně bílošedé a celý trs, u mě už pět let rostoucí, nepřesahuje osm centimetrů.

Další dvouřadou tilandsiím, opět o dost menší než T. mollis je Tillandsia capillaris. Ta roste ve více varietách, lišících se i velikostí, z nichž některé tak malé nejsou. Ta má je ale opravdu malá, jednotlivé lístky nedosahují zdaleka centimetru a celý trsík má těch centimetrů sotva šest. Léty se může rozrůst do větších rozměrů, ale nějakou dobu to potrvá.

To platí i o Tillandsia tricholepis, kterou tvoří droboučké několika milimetrové lístky a její trsy připomínají spíše mech, za příznivých podmínek však dosáhne celý trs i větších rozměrů. U jedné odkvetlé rostliny začaly růst přímo v pozůstatcích semeníku „miniaturní mláďata“.

Poslední dvě malé tilandsie jsou si trochu podobné. Vypadají jako krásné sukulentní miniatury, skládající se z malých, tuhých a pomalu přirůstajících lístků. Tu větší, Tillandsia aizoides jsem dostal na jaře minulého roku asi půldruhého centimetru velkou. Teď už dosahuje pomalu dvojnásobné velikosti. Tillandsia pedicellata vypadá jako zmenšená T. aizoides. Mám ji necelý rok, oproti T. aizoides zřejmě víc odnožuje a časem vytváří velmi hezké trsíčky.

Tyto tilandsie se jedna jako druhá určitě vejdou i do těch nejmenších bytů – na místo jsou naprosto nenáročné. A jejich ostatní nároky? Co nejvíce rozptýleného světla, T. tricholepis snese i míň. Zálivka podle ročního období, opět jediná T. tricholepis snese větší vlhko. Musíme přihlédnout k malým rozměrům těchto rostlin, které si nemohou dělat velké zásoby, a tak je nebudeme vystavovat příliš vysokým a nízkým teplotám, příliš je nepřemokřujeme, ani nenecháme příliš vyschnout.

Pokud zastáváte názor, že co je malé, je i milé, určitě by jedna z těchhle malých tilandsií mohla dělat radost i vám. J.