Tillandsia paucifolia
Tillandsia paucifolia
Fotografie 1:
1. Detail listů (Detail of leaves)
2. Květenství (Inflorescence)
3. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)
.........................................................
Když jsem přemýšlel o tom, jakou další tilandsii představit, padla volba na T.paucifolia. Proto, že právě kvete a také proto, že před nějakým měsícem vyfotil Martin její otevřený semeník z květů z minulého roku. Máte tak možnost vidět fotky tilandsie v jejích různých životních fázích.
Podle knihy Pěstujeme tilandsie druhové jméno této rostliny znamená málo olistěná. Patří mezi tilandsie pacibulkovité, které příliš velkým množstvím listů neoplývají. Ať počítám jak chci, u jednotlivých dospělých rostlinek mé T.paucifolia jich počítám vždy aspoň jedenáct, a to zas tak málo není.
Ale možná to bude tím, že se tato epifyticky rostoucí rostlina nachází na dosti rozsáhlém území a tak se rostliny podle jednotlivých lokalit budou lišit jak velikostí, tak i tvarem svých pacibulí a listů. Tillandsia paucifolia se nachází v Kolumbii, Venezuele, Hondurasu, Guatemale, Panamě, Dominikánské republice, Mexiku, jižní Floridě, na Jamaice a na Bahamách. A také na Kubě, ze které by měla pocházet ta má, kterou bych nejlépe popsal jako štíhlejší zmenšeninu známé T.caput- -medusae. V loňském roce jsem viděl na výstavě tilandsií jinou, toho samého jména. Pacibuli měla krásně nafouklou, téměř kulatou. Měl jsem už docela plný košík a tak jsem zaváhal. Když jsem se po ní díval letos, už mezi nabízenými nebyla.
Přiznávám, že důležitým kritériem při objednávce mé T.paucifolia bylo to, že měla být malá. Což opravdu je. Dorazila už s vyvíjejícím se květním klasem a malou odnoží za jedním z listů. Tou první odnoží to neskončilo, postupně přirůstaly další a skončila až na sedmi. Na tolik potomků u pacibulkovité tilandsie jsem do té doby zvyklý nebyl. Ty odnože při tak velkém počtu nerostly stejně rychle. Loňského roku kvetla největší z nich, jejíž prasklé semeníky vidíte na fotce. Dnes má už dost velkého, jediného potomka. Dvě její sestry ji velikostí i kvetením letos dohnaly. Další dvě se k tomu také chystají, jen ty poslední jsou o dost menší, ještě menší než potomek jejich prvně kvetoucí sestry. Nevím, podle čeho rostla některá víc a jiná míň. Podle pořadí, kdy se objevily to nebylo. Ta úplně první dodnes patří k nejmenším.
Myslím, že rostlině jinak život v trsu vyhovuje. Všech jejích devět rostlin ze tří vegetativních generací nezabírá naštěstí moc velké místo. Rozpětí od sebe nejvzdálenějších listů celého trsu dosahuje dvacet čtyři centimetrů. Jeho nejvyšší výška i s květem je patnáct centimetrů.
Podle mé zkušenosti je aspoň ta má „paucifolie“ docela nenáročná tilandsie. Ke spokojenému růstu potřebuje světlé místo na okně, za což se odměňuje dalšími novými rostlinkami a občas také velkým množstvím ochmýřených semen, které vznikly zřejmě samoopylením. Pokud se i na vaší tilandsii taková úroda „chmýří“ vyskytne, máte možnost si vyzkoušet, jak náročné a zdlouhavé je pěstování tilandsií ze semen. Když jsem se o to snažil, nikdy jsem výsev víc jak pár měsíců při životě neudržel. Výjimkou byly případy, kdy jedno ze semen vzklíčilo přímo v prasklém semeníku T.tricholepis. Tam se drží déle než rok a je z něj už malá rostlinka. Myslím, že množení tilandsií ze semen je pro zkušené pěstitele a majitele skleníků, kteří se tak budou snažit rozmnožit především vzácnější a méně odnožující druhy. Určitě platí zásada vysévat semena co nejdřív, protože brzy ztrácejí klíčivost. Nám, co tilandsie pěstujeme v bytech to vadit nemusí, z toho co se dnes nabízí si určitě každý může vybrat. J.K.
Foto © Martin Hetto, http://blog.hetto.eu/
Summary:
Description and experiences with growing of Tillandsia paucifolia from Central America.
Fotografie 2:
1. Nová odnož (New leaflet)
2. Otevřený semeník (Open capsule)
3. Rostlina se semeníky (Plant with open capsules)
