ZEL(e)NÉ LISTY

Tillandsia ionantha – obyčejná tilandsie ?

Fotografie 1:

1. T.ionantha - "ořech" (T.ionantha - "hazelnut")

2. T.ionantha - velká (T.ionantha - "Big")

........................................................................

Vždy, když jdu kolem květinářství, podívám se, co zajímavého vystavují ve výloze. Před pár dny jsem do jedné opět nahlédnul a uviděl v ní také pár rostlin asi nejznámější tilandsie, pokud ne podle jména, tak alespoň od vidění: Tillandsia ionantha. Byly to krásné, na kamenech přilepené rostliny, ale zřejmě se ve své přirozené podobě nezdály někomu dostatečně atraktivní a tak je nastříkal zářivými barvami. Na výběr byla modrá, fialová, žlutá, červená i zářivě zelená. Ať si každý vybere, jaká barva se mu líbí.

Takové umělé „zkrášlování“, stejně jako lepení a napichování umělých květů kaktusům se mě zdá naprosto hloupé, ale kýč se v našem světa prostě už nachází. Nevím, jak tyhle „ionanthy“ skončí, pokud si je někdo koupí pro jejich barvu s předsevzetím, že se o ně jako o živé rostliny bude starat, možná bude zklamaný, až po jejich zalití bude barva blednout a nové listy budou jen šedozelené. Kdo bude na jejich zářivé barvě trvat, může z nich udělat slaměnku, která sice dlouho vydrží, ale pro rostlinu je to osud dost smutný.

Také si nemohu odpustit pocit, že právě taková barevná přelakování a některé takto nabízené kýčovité kompozice s několika tilandsiemi staví tyto rostliny do pozice krátkodobého, spotřebního zboží. A pro ty, kteří by v nich mohli objevit zajímavé rostliny na pěstování, ne vlastní vinou ztrácejí dobré jméno.

Když jsem začal psát o Tillandsia ionantha, budu o ní i pokračovat. Tato komerčně trochu zneužitá tilandsie může být pro svou snadnou dostupnost a velké rozšíření považována za příliš obyčejnou a nezajímavou. Přitom patří mezi krásné a nenáročné tilandsie, které se při dodržení několika zásad svému pěstiteli odmění dobrým růstem, zajímavým květem a novými odnožemi, díky kterým přežívá dlouhá léta. Jako všechny tilandsie má ráda světlo, čím blíže oknu, tím lépe. Čím víc jsou šedivé, tedy čím víc mají na svých listech šupinek, kterými vstřebávají vodu, tím víc světla potřebují. Snesou i ranní nebo pozdně odpolední slunce. Přes poledne by se na slunci zvlášť za sklem okna spálily a pokud by přežily, přišly by určitě o nějaké listy. Zalévat se mají měkkou vodou, nejlépe dešťovou, ale protože tu zvláště ve městě těžko seženeme, spokojí se s převařenou. Postřikujeme podle teploty, v létě když jsou vedra každý den, jindy stačí méně, ale také s přihlédnutím na teplotu, ve které rostou. Nebezpečná je častá zálivka ve větší zimě, zvlášť přímo do středu růžice.

Ke stejnému jménu Tillandsia ionantha se řadí větší množství různě vypadajících rostlin různé velikosti. Od docela malých jako je T.ionantha  v.stricta známá pod názvem „lískový ořech“ (mně spíš připomíná chmelovou šišku) až po větší „Big“ formy. Jsou mezi nimi rostliny s měkčími i tvrdými listy.

Všechny „ionanthy“ kvetou podobně, mají fialový květ tvaru trubky s přečnívajícími tyčinkami a bliznou. V době květu se většina z nich (i bez umělého přibarvování) více či méně krásně vybarvuje. Tím se dostávám k mé oblíbené formě této rostliny. Nazývá se „Fire“ a v době před kvetením a při něm nedělá svému jménu ostudu. Je trochu netypická, aspoň oproti té nejznámější formě, která je víc „šedivá“ s listy zahnutými do oblouku. Tahle je víc zelená, listy má hladké, šupinky jsou jen na jejich spodní části. Listy jsou téměř rovné a celá růžice je spíš užší. Červené skvrny na listech má už dlouho před kvetením a čím víc se rozkvět přibližuje, tím víc a intenzivněji se vybarvuje.

Právě u této tilandsie jsem se přesvědčil, že každá jednotlivá rostlina má svou „osobnost“. Od pana pěstitele, od kterého mám většinu svých tilandsií, mi po objednání téhle rostlinky přišly před pěti lety dvě. Stejně velké, snad nějaký milimetr rozdíl, jedna měla konečky listů víc červené. Stály vedle sebe, na stejném místě. Ještě ten rok jedna vykvetla a její dvě ještě velmi malé odnože po roce znovu. Převedeno do „lidštiny“, je z ní už dost zchátrale vypadající babička, jejíž vnučky svou velikostí předčily ji i její dcery. Ta druhá „emancipovaná, s mateřstvím nespěchající“ celých pět let pomalu přirůstá a právě v těchto dnech se začala pěkně vybarvovat, možná se ještě letos dočkám jejího květu.

Pokud ještě nemáte žádnou tilandsii a nenecháte se odradit jejich kýčovitým aranžmá a obarvenými rostlinami v některých květinářstvích a obchodních domech, na internetu najdete nejméně tři dobré on-line obchody, ve kterých nějakou tilandsii levně koupíte. A jedna z variant Tillandsia ionantha může být pro začátek přímo ideální.  J.K.

Foto © Martin Hetto, http://blog.hetto.eu/

Summary:

Experiences with growing odf seemingly common Tillandsia ionatha from family Bromeliaceae.

Fotografie 2:

1.T.ionantha pár týdnů před kvetením (T.ionantha few weeks before flowering)

2. Rostlina v květu (Flowering plant)

3. Rostlina s odnožemi (Plant with leaflets)