Tillandsia funckiana
Tillandsia funckiana
Fotografie 1:
1.+ 2. Dvě formy T. funckiana (Two different forms of T. funckiana)
3. Tillandsia funckiana
..............................................................................................................
Na úvod článku bych chtěl poznamenat, že je tím nejdéle psaným článkem ze všech povídání o tilandsiích, které jsem na ZL přispěl. S jeho psaním jsem začal před osmi měsíci a to byly fotky k němu už nějaký ten pátek hotové. To se tak někdy sejde víc vlivů, nebo okolností, a to co šlo dřív snadno, náhle nejde.
Asi největší důvod k té delší přestávce byl pocit, že je ode mě vlastně docela velká drzost, že o tilandsiích vůbec něco píšu. Mít nějakou kytku, nebo skupinu kytek rád, je jedna věc, druhá věc je něco o ní vědět. To co vím, mám načteno z těch tří, nebo čtyř knih, které se buď přímo tilandsiemi, nebo kromě jiných rostlin také tilandsiemi zabývají. V zemích, kde jsou tilandsie doma, jsem nikdy nebyl a zřejmě ani nikdy nebudu. To, co můžu napsat sám za sebe, jsou jen zkušenosti s jejich pěstováním v bytě, což pro tilandsie není sice ideální způsob života, na druhou stranu je i mých pár let takového pěstování důkazem, že i v bytě, bez nějakých bytových sleníků, mohou dlouhodobě docela slušně a spokojeně vegetovat.
Další skutečností, proč ta odmlka, byla alespoň pro mě smutná realita, že všechna místa, která v bytě mám pro tilandsie vyhrazena, byla najednou zcela obsazená. To ve mně pomalu vyvolalo pocit jakési méněcennosti a pocitu, že jsem tak nějak „mimo hru“. Alespoň oproti těm, kterým ještě místo pro nové přírůstky zbývá. A jak vidím z nabídky našeho největšího internetového obchodu s tilandsiemi, že by bylo z čeho a čím dál víc vybírat. Sice jsem si letos na jaře splnil jeden dlouholetý tilandsiový sen a objednal si (poprvé a zřejmě na dlouhou dobu naposled) v Německu tilandsii, která tady zatím k mání běžně není a hned tak asi nebude, ale i tak přes její miniaturní rozměry jsem pro ni to čestné místo, jaké dlouholetému, konečně splněnému snu náleží, hledal docela složitě. Pár let mně přišlo téměř jako kouzlo, že se nové maličkosti (na veliké kytky jsem už pár let raději nemyslel) vždy někam vtěsnaly. Jak jsem se přesvědčil, i tohle kouzlo jednou přestane fungovat. Na jaře na místech se sukulenty přibylo pár malých rostlinek a je vystaráno….A i když vůbec nemám rád STOP stav, dnes je prostě realitou. I když to nerad píšu, svým způsobem mě teď o hodně méně bude mrzet, když se se mnou nějaká kytka sama rozloučí.
A ještě jeden důvod k odkladu článku o T. funckiana. Koncem roku jsem tak „šikovně“ upadl na náledí, že jsem si zlomil zápěstí pravé ruky. To uvádím nejen jako důvod, proč nešlo psát, ale i pro poznání, ke kterému jsem za to období nepoužitelnosti pravé ruky dospěl. Tilandsie úspěšně přežily i s daleko menší péčí, kterou jim levá ruka mohla věnovat. Já je asi vážně trochu rozmazluji.
A teď konečně k té „funckianě“. Už kvůli ní stojí ten článek po té delší době dopsat, protože je to kytka velmi pohledná. Mám rád tilandsie, které mají výrazný květ. U nich ten květ je někdy záležitostí tak trochu nadstandardní. Můžete čekat i několik let, než rozkvetou. A potom, pokud se dočkáte, je za pár dnů po vší té kráse. Co s tím? Buď si můžete přecpat okna alespoň stovkou tilandsií jako já, to je téměř jistota, že až se zabydlí, téměř vždy alespoň některá z nich pokvete, nebo se ke kvetení bude připravovat- to trvá někdy docela dlouho. Nebo si vybírat tilandsie, které jsou krásné, i když nekvetou. Já bych řekl, že takové jsou všechny, ale já pro ně mám hodně velkou slabost.
O Tillandsia funckiana snad mohu napsat, že je velmi pěkná, i když nekvete. Ale s květem, to je ještě hezčí. Je zvláštní svým zjevem, na první pohled takové milé, chlupaté, spíš štětinaté stvoření. Někomu může připomínat chlupatou zelenošedou housenku a asi to bude docela výstižné přirovnání. Alespoň do té doby, než začne odnožovat a narůstat do trsu, nebo než začne kvést.
Květ, to je v případě T. funckiana její další velká přednost, a to hned ze dvou důvodů. Je nádherně červený, takovou tou sytou, jasnou barvou. Je také relativně velký a má i neobvyklý tvar. Ještě než se úplně otevře, připomíná ptačí zobák, téměř jako nějakého tukana. A když se otevře, je také moc pěkný, vždyť se podívejte na fotku a posuďte sami. Podobný květ má vyhlášená tilandsiová kráska Tillandsia andreana, ale jak jsem se dočetl, té vydrží jen jeden den, Květ T. funckiana byl po otevření pěkný nejméně další čtyři dny. Ten květ je u obou zmíněných tilandsií jen jeden, u „funckiany“ jsou prý vzácně i dva.
T. funckiana je malá tilandsie, tedy jako malou si ji většinou můžeme koupit. Potom, ještě před kvetením, začíná odnožovat a časem může dorůst do větší délky a pěkného i rozměrnějšího trsu. Ty jsou k vidění na internetu a pokud zrovna kvetou, je to moc pěkný pohled.
T. funckiana má víc forem. Mám dvě, můžete je srovnat na fotce. Třetí, kterou jsem viděl, má listy-štětiny víc sevřenější.
Tento druh je doma ve Venezuele a v Kolumbii. A jak ji pěstovat? Hodně světla celý rok, ale chránit před přímým sluncem, zvlášť v letních dnech. I když podle mé zkušenosti ranní, nebo večerní slunce většině tilandsií neškodí, ale prospívá. Rosit úměrně ke světlu a teplu, v létě rosím každý den. To se týká celoročního pěstování v bytě, při letnění na zahradě to bude jiné- podle umístění, mlhy, deště.
Osobně mám s T. funckiana dobré zkušenosti a myslím,
že může být pěkným zpestřením nejen ve sbírkách pěstitelů tilandsií. J.K.
Foto © Martin Hetto
http://picasaweb.google.cz/fototrilobit/TilandsiaFunckiana?feat=directlink
http://picasaweb.google.com/fototrilobit
Summary:
Description and experiences with growing of Tillandsia funckiana from family Bromeliaceae.
Fotografie 2:
1. + 2. Květ T. funckiana (The flower of T. funckiana)
