Xerosicyos decaryi
Xerosicyos decaryi Guill. ex Keraudren
Podvědomě tuším předem, že 
vás touto zvláštní liánou se sukulentními listy a velmi nenápadnými květy pravděpodobně příliš neoslním, ale mezi sukulenty patří všelijaké podivnosti, tedy i rostliny rodu Xerosicyos, endemity z ostrova Madagaskar. Pro zvědavé bych měla uvést, že název "Xerosicyos" pochází ze dvou řeckých slov: xeros, což znamená suchý a sicyos, což je okurka. Spojíte si to už jistě sami.
Tento rod z čeledi Cucurbitaceae je na ostrově zastoupen čtyřmi druhy, z nichž jen u X.pubescens by mohli zbystřit sluch kaudexofilové, protože jediný má rozměrný kaudex.
Další tři druhy tvoří dlouhé, tenké, liánovitě rostoucí stonky se ztloustlými listy a 
tenkými úponky pro uchycení v okolní vegetaci, jinak by rostliny pod tíhou listů poléhaly a staly se tak snadno zranitelnými.
Xerosicyos decaryi z jihu Madagaskaru je velmi podobný svému dalšímu příbuznému – X.perrieri. V přírodě ho lze najít v opadavých lesích na vápencových či břidlicovitých půdách
Listy jsou dlouze eliptické 2-5 x 1cm, světlezelené a mohly by vám svou konzistencí mírně připomenout listy známější voskovky. Stonek je sice pružný, ale i docela pevný, aby unesl ztloustlé listy a obstál mezi okolním porostem. Pokud je liána spokojená, odmění se násadou drobných nenápadných květů. Květy mají čtyři kališní listy (sepaly) a čtyři nažloutlé plátky (petaly). Vyrůstají v paždí listů a je jich tu vždy několik najednou. Květy jsou zvlášť samčí a zvlášť samičí. To mi připomíná, že některý z dalších dílů botanických taháků 
musím věnovat stavbě květu, abych v tom měla definitivně jasno. Snad to uvítáte i vy a nám oběma s Jirkou odpustíte případné omyly z minulých článků.
Spíše než na X.decaryi jste už možná v některých sbírkách narazili na X.danguyi, snadno poznatelný pro svoje světlezelené zakulacené listy velikosti mexického dolaru (jiný příměr mě takhle hned nenapadl J ). Tento druh má stonky více samonosné, hlavně u menších rostlin či mladých řízků.
Pokud byste si X.decaryi někde sehnali a vrtalo vám hlavou, jak ho pěstovat a hned neutrápit, mohu vám prozradit vlastní stručné postřehy. Rostlina mi roste v malém 
květináčku s obyčejným substrátem, snažte se asi vyvarovat rašeliny, která je kyselá a zkuste kytce namíchat substrát na míru třeba i se špetičkou mletého vápence. Je prozíravé liáně zhotovit nějakou oporu, bohatě stačí nerezový či hliníkový drát, stočený do oblouku. V teplé části roku rostlinu dobře zalévám, jinak se jí začnou scvrkávat starší listy a nakonec mohou docela zaschnout a opadat. Přes zimu by X.decaryi měl být jako madagaskarská rostlina ve větším teple, než ostatní sukulenty, ideální je buď teplý skleník nebo okno bytu.
Docela by mě zajímalo, zda vás první rostlina
z čeledi Cucurbitaceae na ZL alespoň trochu zaujala. Pokud ne, musíte si počkat na její atraktivnější příbuzné rodů Kedrostis, Coccinea, Ibervillea atd., na které si už pomalu také brousíme zuby. R.
Fotografie:
1.Xerosicyos decaryi
2.Listy
3.Úponky na vrcholech stonku
4.Samičí květy
5.Semenáč X.perrieri
6.X.danguyi
