ZEL(e)NÉ LISTY

Uncarina roeoesliana Rauh

Fotografie 1:

1. Kořeny rostliny (Roots of plant)

2. Rostlina s květem (Plant with flower)

3. Květ (Flower)

...........................................................

Pokud by vás zarazilo podivný sousled samohlásek v druhovém jménu rostliny, nedivte se, je to jen přepis původního jména röösliana. Jelikož některé jazyky přehlasovaná písmena neznají, přepisuje se to takto. Ale to je jen na okraj, pojďme k podstatě věci – tedy k samotné rostlině. Uncarina roeoesliana patří do čeledi Pedaliaceae, o které by se slušelo alespoň málo povědět. Tato čeleď zahrnuje asi 13 rodů a v nich 65 druhů, z čehož pouze 3 rody obsahují rostliny kaudexní nebo pachykaulní: Pterodiscus, Sesamothamnus a Uncarina. Všechny tři rody jsou velmi zajímavé strategií, se kterou rozšiřují svá semena. Okřídlená semena rodu Sesamothamnus se dostávají dál od mateřské rostliny díky větru a vodě, rod Pterodiscus má plody dužnaté, a tím láká hmyz a živočichy a asi nejšílenější plody má Uncarina. Jsou na povrchu potažené zelenou papilózní pokožkou, přičemž semena jsou uvnitř ukrytá v pevných dřevnatých skořápkách s hrozivými háčkovitými výrůstky, které se z venku vůbec nezdají nebezpečnými, ale při průchodu srstnaté zvěře se spolehlivě zachytí, a tak se dostanou na místa třeba i hodně vzdálená. Vybavuje se i jedna (ne)veselá příhoda z natáčení, tedy z pěstování, kdy jsem chtěla jeden plod sebrat z rostliny, naivně a s důvěrou ho uchopila do ruky, abych vzápětí zjistila, že z té ruky nejde vyndat, protože se mnoha háčky pod zelenou vrstvou spolehlivě uchytil v kůži sevřené dlaně. Ještě, že je člověk, který přijde často do styku s otrněnými rostlinami, na ledasco zvyklý. Přátelé kaktusů a sukulentů mi asi dáte za pravdu J.

Uncarina roeoesliana ze suchého jihu ostrova Madagaskar roste jako opadavý zakrslý strom, který má málokdy víc než jeden kmínek a dole v písku velký kulatý kaudex. Ten je však v přírodě k vidění zřídka, erozí je většinou odhalena jen jeho vrchní část. Pěstitelé naopak hrdě vystavují kaudex na odiv, i když při pěstování rostliny v kultuře se pravidelného kulatého kaudexu většinou nedocílí. Neobyčejné jsou i nepříjemně aromatické listy. Listové čepele, u dospělých rostlin velké až 16 x 12 cm, jsou většinou hluboce vykrajované s 5 – 7 velikostně odstupňovanými laloky. Občas některé laloky vzájemně splývají. Povrch listů pokrývají tzv. trichomy - několikabuněčné výrůstky na pokožce, u U.roeoesliana jsou zvláštní tím, že na vrchní straně je tvoří 2 – 4 buňky, zatímco na spodní straně více: 3 – 8 buněk. Tím se tento druh odlišuje od jinak dost podobných U.grandidieri a U.decaryi.

Letos poprvé se na naší U.roeoesliana objevily žluté zvoncovité květy uvnitř s červenavými linkami. Protože u nás chybí přirození opylovači, pokud se rozhodnete pro sprášení, je nejjednodušší natrhnout srostlou korunu, obnažit pohlavní orgány a provést sprášení uměle. Když se zadaří, začne se vyvíjet plod, jehož zvláštní vzhled jsem stručně popsala v prvním odstavci. Černohnědá semena jsou okolo 1cm velká, zploštělá a dřevnatá.

Jak už bylo napsáno výše, U.roeoesliana je opadavý strom, je tedy zvyklá na určité období klidu, které přečkává bez zálivky. U nás je to v zimě, kdy je dobré této madagaskarské rostlině dopřát trochu víc tepla, než jiným africkým a americkým sukulentům. Pokud zimuje v teplém bytě a zůstanou jí nějaké listy, může se i přes zimu občas maličko zalít. Substrát stačí obyčejný, je možné přidat i trochu rašeliny. V sezóně zalévám tak, aby neshazovala předčasně listy.

Rostliny madagaskarského rodu Uncarina nejsou zatím úplně běžnými záležitostmi v sukulentních sbírkách, ale díky nabídce nejrůznějších pěstíren čím dál častěji nacházejí právem náležející místo ve sbírkách kaudexofilů. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Madagascan Uncarina roeoesliana from family Pedaliaceae.

Fotografie 2:

1.+ 2. Listy a květ (Leaves and flower)