ZEL(e)NÉ LISTY

             Tylecodon pearsonii (Schönland) Tölken

Už jsem o dvou zástupcích tohoto rodu psala, ale víte, jak vznikl název Tylecodon? Nevíte? Podobně jako je u kaktusů známý vznik názvu rodu Lobivia přesmyčkou názvu státu Bolivia, kde lobívie rostou, v našem případě jméno rodu Tylecodon vzniklo obdobně přesmyčkou z názvu rodu Cotyledon, kam prapůvodně byly tylekodony přiřazovány. Pro odlišení neopadavých, celý rok rostoucích cotyledonů byl v roce 1978 panem Tölkenem rod Tylecodon vyčleněn pro blízce příbuzné rostliny se sezónně opadavými listy a výrazným klidovým obdobím. Růstové formy tylekodonů jsou variabilní od zakrslých geofytů a nevysokých kaudexů až po pachykaulní keře až do výšky 2,5m.

Tylecodon pearsonii z oblasti jižní Namibie a sukulentního Karoo v provincii Severní a Západní Kapsko Jihoafrické republiky je známý i pod dřívějšími synonymy Cotyledon pearsonii či Cotyledon luteosquamata. Je to zajímavý keř se zdobným pachykaulním stonkem do průměru 3,5cm se sukulentními střednězelenými listy na vrcholu. Při dostatku zálivky listy křehnou a při jakémkoliv dotyku ze stonku opadávají. Mladé větve mají šedozelenou barvu a jejich povrch zdobí krátké, šedobílé, jakoby useklé zbytky listů velikosti asi 1mm. Odborný termín pro takový výrůstek je složitý latinský termín phyllopodium. Starší části stonku kryje žlutohnědá odlupující se borka. Celé to dohromady tvoří dost povedenou kompozici, která potěší asi všechny obdivovatele kdejakých tloustnoucích „bumbrdlíků“.

T.pearsonii, podobně jako jeho rodoví kolegové patří mezi rostliny se zimním růstem, naraší na podzim, vegetuje v zimě a v tomto období také potřebuje dostatek světla a občasnou zálivku. V půlce jara začínají tylekodonu žloutnout a opadat listy a rostlina s koncem zálivky přechází do klidového období (nesklízejte je pod stoly do tmy, stonek stále přijímá světlo svým povrchem). V této době začíná nasazovat květenství, aby pak plně kvetla koncem jara a začátkem léta.Květenství je složené ze zvonkovitých, světlehnědých, obrvených květů. V přírodě rostlinu opyluje hmyz, v kultuře musíme hmyz nahradit svou šikovnou rukou a pinzetou nebo štětečkem. Semena jsou velmi drobná, stejně jako semenáčky v prvních měsících života. Pokud získáte semena, neváhejte s výsevem, všechny Crassulaceae ztrácejí brzy klíčivost.

Abych vám pravdu řekla, mám pro tylekodony slabost pro jejich rozervaný neučesaný vzhled, životaschopnost (jdou často řízkovat – T.pearsonii bezproblémově) a zajímavé nápadné květy. Čekejte tedy, že vás možná ještě tuhle zimní sezónu seznámím s některým druhem či druhy a na příští rok už budou nachystané mé vlastní loňské výsevy nových šílených druhů rodu Tylecodon.    R.

Fotografie:

1. Tylecodon pearsonii

2. Listy

3. Detail povrchu stonku

4. Květenství

5. Květ

6. T.pearsonii na začátku sezóny

7. Semeník bez zaschlých obalů

8. Stará rostlina v cizí sbírce