Trichodiadema decorum
Trichodiadema decorum (N.E.Br.) Stearn
Je mi velkým potěšením přiložit další
střípek do mozaiky rodu Trichodiadema. Vždy jsem tyto zajímavé keříky považoval za nedoceněné a jakoby mi poslední roky trochu dávají za pravdu. Objevilo se několik článků v časopisech i na netu a jakoby se blýskalo na časy. Bohužel sortimentně jde jen o několik frekventovanějších druhů, potom pár lokalitních speciesek a potom už jen zmatek. Ve sbírkách i v nabídkách pěstitelů je poměrně dost trichodiadem beze jména, není prostě dost zkušeností a zaručeného materiálu. Dnes chci představit jednu bezpečně určenou rostlinu, která velmi typicky a zároveň atraktivně kvete – Trichodiadema decorum.
Majíc jen málo specializované literatury - Jacobsenův Lexikon a Mesembs of the World (tentokrát byl skoupý i jinak informacemi bující internet), musím si vystačit jen se svým pozorováním a zkušenostmi. Přesný výskyt tohoto druhu neznám, ale všechny trichodiademy vlastně rostou v ucelené větší oblasti od jižní Namibie přes Richtersveld, Bushmanland a Karoo po východní Kapsko. Na rozdíl od jiných pěstovanějších sestřiček netvoří tak robustní až kaudexní kořenový systém. I když myslím, že u starých semenáčů v propustnějším substrátu bylo by se možno dočkati zajímavých tvarů kořenů.
Moje rostliny jsou darované řízky, které nijak zvlášť pod zemí netloustnou. Nadzemní část tvoří vztyčeně rostoucí větvičky, které se přirozeně větví. Internodia na stoncích a větvích jsou delší než třeba u známějších T.densum a T.bulbosum, tím je rostlina méně kompaktní, vynikne však více zajímavá miniborka na starších zdřevnatělých částech anebo bíle ošupinkovatá pokožka mladých výhonů. Ke studiu a kochání se povrchem zelených lístků doporučuji lupu nebo makrofotografie. Pak si můžete prohlédnout i poznávací znamení rodu Trichodiadema – diadém na koncích papilózních listů, který je u tohoto druhu s krátkými sklovitými paprsky a oranžovožlutým středem. Největší ozdobou, jak už jméno napovídá, je velikost a až skoro nečekaný odstín barvy květů. Posuďte sami.
Pěstování se neliší od ostatních zástupců rodu, žádné speciality, jenom je potřeba si uvědomit, že po častém a důkladném řezu kytka nepokvete, protože tak činí na konci mladých větviček. Proto je vhodnější řezat až po odkvětu. Jako u všech trichodiadem je možno řízky s úspěchem zakořenit. 
Letos plánuji všechny trichodiademy ze skleníku přes léto umístit někam do zahrady (ne na úplný úpal), s cílem dodat rostlinám přirozeným způsobem rosu a uvidět, co to s nimi udělá. Vůbec mám v plánu tento rod rozšířit o výsevy ze zaručených zdrojů a pokusit se o co nejpřirozenější způsob pěstování, pokud je to v našich podmínkách vůbec možné. Skromnost, nenáročnost a statečnost rostlin tohoto rodu je mi v poslední době víc než sympatická. J.
Fotografie:
1. Trichodiadema decorum, Dikkopvlakte, RSA
2. Listy s diadémy zblízka
3. Kořeny
4. Rostliny vyndané ze substrátu
5. Květ
6. Kvetoucí řízek
