Talinum sp. - záhada k po (do) hledání
Talinum sp. – záhada k po (do) hledání
Fotografie 1 - Talinum sp.
...................................................
O zpopularizování této rostliny jsem hodně stála, i když tuším, že se tím pouštím na hodně tenký led. Na vysvětlenou- vůbec nic bližšího o ní nevím, jen to, jak vypadá a jak ji nepěstovat. A to vskutku mnoho není. Jak však jistě víte, mám velkou slabost pro vše, co patří do čeledi Portulacaceae a to rozhodlo o dalším zápisu do Werbáře s tajenkou.
Začnu od Adama. Před řadou let jsem dostala na starosti docela obsáhlou sbírku kaktusů a sukulentů. V každé větší sbírce se vždy najde několik plevelných rostlin, které vám neustále otravují život, v tomto konkrétním případě to byl klasický nenáviděný a nezničitelný plevel Oxalis corniculata, jakési neustále se přesemeňující kapradíčko, a pak také něco se zelenými listy. U poslední rostliny jsem brzy našla zdroj – vzrostlou rozvětvenou rostlinu s občasnými bílými květy, které samovolně vytvářely kulaté plody, sypající do širokého okolí nevelká semena. Dnes už vím, že to bylo jakési talinum s podobnou strategií, jakou mají některé jihoamerické a hlavně africké druhy. Semena nejlépe klíčila ze samovýsevů na nejneočekávanějších místech. Co jsem se tehdy natrhala semenáčků, netuše, že jednoho dne si jich budu daleko víc cenit…
Nakonec mi to nedalo a z květináče jedné vzácné euforbie jsem při přesazování vytrhla i mateční rostlinu. Dole pod zemí ukrývala slušně ztloustlý kořen a byla tak vzhledná, že se jí zželelo mé kolegyni. Zasadila si jí do květináče a později ji rok co rok úspěšně odřízkovávala pro strýčka příhodu. V době, kdy propukla naplno má portulákovitá mánie, se mi tyto řízky moc hodily, žádný z nich však, ač jsem se snažila sebevíc, nikdy nepřežil zimu. Zkoušela jsem teplo, vodu, sucho, dokonce jsem se pokoušela vysít pár semen, jež jsem občas sklidila. Semenáčky vždy zašly. Naštěstí se potvrdila má teorie, že u této rostliny platí to, co u některých dorstenií euforbií a játrof – jejich semena nejlépe klíčí na místech, kde to nejmíň čekáte.
Ztracené talinum jsem objevila na polici u sansevier. Jak se tam dostalo semínko z nižšího patra středového regálu ve skleníku absolutně netuším, ale je to nakonec jedno – tento druh z naší sbírky nevymizel a tentokrát zde zůstane v podobě docela urostlého semenáče. Možná díky tomu, možná i díky hlubší nádobě daleko ochotněji kvete a má se celkově hodně k světu.
V posledních dnech mi to nedalo a začala jsem pátrat, o jaké talinum by se mohlo jednat. Ušetřím vás pro leckoho už asi otravného popisu hledání bližších informací, zkrátka když neznáte původ rostliny, těžko mezi více než stodvacítkou druhů rostlin rodu Talinum najdete správného adepta. Bílé květy, otevírající se pravděpodobně večer, v noci či nad ránem (přes den je vždy nacházím odkvetlé, jen ten na obrázku byl vzácnou výjimkou), spolu se vzhledem listů a vlastně i celé rostliny trochu ukazovaly na Talinum nocturnum z Paraguaye. To však má mít květy ve volných terminálních chocholičnatých latách, dlouhých 20- 25cm, což určitě není případ naší hledané rostliny, která má jednotlivé květy na krátkých lodyhách do 5cm. Chvíli jsem ještě uvažovala o T. domingense z Karibiku, to má však daleko menší listy a je celkově mnohem subtilnější.
Jak tedy vidíte, jsem dokonale v koncích, protože dostupné encyklopedie více podobných rostlin nenabízejí. Nezbývá, než doufat, že jednoho dne narazím na podobně „postiženého“ pěstitele a najdu u něj ve sbírce podobné talinum se jménem na jmenovce, nebo alespoň s nějakým údajem o původu rostliny. Pak už by se dalo znovu zapátrat s větší nápovědou. Takto přidávám toto záhadné talinum s prozatímním otazníkem mezi ostatní určené a budu se jen kochat jeho něžnými bílými květy, které jsou jen zřídkakdy k vidění otevřené dokořán. Snad mi odpustí, že jsem jej kdysi dávno se greenhornskou nerozvážností považovala za otravný plevel. R.
Summary:
Determination and experiences with growing of Talinum sp..
Fotografie 2:
1. + 2. Květy a plody Talinum sp. (The flowers anf the fruits of Talinum sp.)
