ZEL(e)NÉ LISTY

Talinum polygaloides Gillies & Arnott (1831) – aneb je libo petrželoid?

Fotografie 1:

1. Talinum polygaloides - kořeny (roots)

2. Talinum polygaloides

3. Talinum polygaloides - květ (flower)

.......................................................................................

Jako dva kořeny statného petržele vypadal tento argentinský druh, když se k nám před lety dostal čirou náhodou (jak také jinak) do sbírky. Nikdo z nás tehdy nevěděl, co z kořenů neznámého mrkvovitého kaudexu vyleze. Takhle má nějak vypadat správné botanické překvapení. Už tehdy jsem narazila na problém, do čeho tak dlouhý kořen zasadit. Velké a široké  květináče by špatně vysychaly, takže jsem je hned zavrhla a poohlížela se dál. Naštěstí si Jirka už několikrát nakoupil tzv. růžáky – dlouhé a úzké květináče pro rostliny s hlubokými kořeny. Jeden z nich byl jako na míru pro delší z kořenů, naplnila jsem ho tedy klasickým propustným substrátem s pemzou a drenáží na dně a petrželoidy do něj zapustila.

Oba kořeny nějakou dobu „stávkovaly“ a až po čase se na temeni začaly zelenat. Z každého vylezl jeden tenký stonek s úzkými přisedlými listy. Ještě pořád se nedalo přesně určit, o jakou rostlinu by se mohlo jednat, bylo třeba ještě počkat až pokvete, případně ukáže ještě i plody a semena. Právě tyto znaky rozhodují o tom, do jaké čeledi či dokonce rodu rostlinu zařadit.

Žluté květy se skutečně po čase objevily na krátkých stvolech v paždí listů. Ze všeho nejvíc mi připomínaly květy afrických druhů rodu Talinum. Vůbec celá podoba nadzemních částí třeba s T. tenuissimum byla naprosto očividná – podobné byly i kulaté plody s černými, docela velkými semeny. Původní domovina těchto kořenů byla však od Afriky o pořádný kus západněji – na jihoamerickém kontinentu. Naštěstí druhy rodu Talinum rostou  na severu Argentiny v počtu jen 4 : T. triangulare s podobným vzhledem, avšak listy jiného tvaru a hlavně s květy růžovými, T. paniculatum opět s odlišnými listy a květy v terminálních latách (latnatá = paniculata – odtud druhové jméno), T. punae s listy v přízemní růžici a květy sice také žlutými, avšak mnohem menší velikosti a nakonec T. polygaloides. U posledního druhu jsem si hned byla jistá, že to je ono, nakonec posuďte sami podle popisu druhu v Eggliho encyklopedii: polokeř do 40 cm se ztloustlými prodlouženými kořeny a tenkým a dřevnatým stonkem, který po sezóně z části zasychá. Polopřisedlé listy úzce eliptické, kopinaté či čárkovité do necelých 10 cm délky. Květenství redukované, jednokvěté, stvol do 1,5 cm, květy s 5 žlutými korunními lístky, plody půlkulaté, žlutavé, semena černá, žebrovaná s bělavým hilem. Důležitým poznávacím znakem je změna barvy petal – korunních lístků po odkvětu ze žluté do růžové (něco podobného „umí“, pokud vím, některé druhy rodu Opuntia).

Zajímavý je i uváděný areál rozšíření: od jihu USA, přes sever a střed Mexika do Paraguaye,  severní a centrální Argentiny a možná i Bolívie a Chile. Vysvětluje to poznámka u popisu. Kdysi byl u tohoto druhu pro formu se širšími  listy ustanoven druh T. whitei, pouze tato odlišnost však pro samostatný druh neobstála.

U T. polygaloides mám ještě jednu zajímavost. Rostlina, podobně jako velmi podobné africké druhy, vytváří hromadu semen. Plody pukají celý konec léta jeden za druhým a sypou velká semena kolem sebe. V každém plodu je jich vždy tak kolem 10, takže o zásobu genetického materiálu není nouze. Když jsem však v zimě po sklizni semena vysela, dočkala jsem se nemilého překvapení – neklíčilo ani jedno. Zkoušela jsem to pak ještě jednou o pár týdnů později, ale opět bez úspěchu. Když jsem však podobná semena příbuzného argentinského Talinum triangulare či chilské Cistanthe grandiflora vysela s ročním odstupem, vyklíčila skoro všechna. Zbylá semena T. polygaloides jsem tedy nechala být a vysela před týdnem – a už začínají klíčit. Ta z roku 2010 tedy musejí počkat na rok 2012. Asi zde fungují nějaké blokátory, které zabraňují semenům naklíčit na konci vlhké sezóny, kdy by měla velmi málo šancí na přežití do příštího přísunu srážek. Jak vidíte, ne vždy se vyplatí shánět semena čerstvě sklizená. Vždy je dobré vědět či dokonce vyzkoušet formou zkoušky a omylu, jak to mají jednotlivé druhy zařízené a hlavně si zjistit, jak to u nich doma vypadá, kdy prší, jestli rostlina kvete na začátku či na konci vegetace, protože to pak rozhoduje o klíčení případného potomstva.   R.

Summary:

Determination and experiences with growing of Talinum polygaloides from north of Argentina.

Fotografie 2:

1. - 3.Talinum polygaloides - květy a plody (flowers  and fruits)