ZEL(e)NÉ LISTY

Talinum paniculatum (Jacquin) Gaertner (1791)

Fotografie 1 - T.paniculatum s růžovými květy (T.paniculatum with pink flowers):

1. Květenství (Inflorescence)

2. Stonek a listy (Stem and leaves)

3. Detail plodu (Detail of fruit)

4. Kaudex (Caudex)

5. Plody (Fruits)

.....................................................

Reflexum, dichotomum, sarmentosum, fruticosum, purpureum, spathulatum, roseum, chrysanthum, patens a ještě několik dalších názvů mělo leckdy až plevelně rozšířené Talinum paniculatum. Našli byste ho po velké části amerického kontinentu, od jihu USA až po střed Argentiny a to není všechno, protože je tento druh zavlečený do dalších alespoň trochu teplejších zemí i jinde po světě. Může se totiž syrové používat jako listová zelenina do pokrmů a když vám podobná rostlina roste vlastně sama kolem domu, proč si jí netrhat do jídla? Obdobně jako T.triangulare se prodává na tržištích, což svědčí o tom, že alespoň chutné, ne-li zdravé aspoň trochu bude.

Pokud roste v přirozených podmínkách, může jako dole dřevnatějící keř dorůstat i přes metr výšky. Pod zemí se ukrývají slušně ztloustlé rozvětvené kořeny – asi největší ozdoba této rostliny. Ty jediné, spolu s dřevnatou bází zůstávají v suché sezóně, kdy nedřevnaté části stonků, obrostlé plochými masitými listy zežloutnou a zaschnou. Eliptické až obvejčité, krátce řapíkaté až přisedlé listy rostou střídavě, občas si však můžeme všimnout i nějaké vstřícně rostlé dvojice. Špičky listů mají zase na výběr – buď zaoblený či zašpičatělý tvar. Jak vidíte, kytka si dělá, co chce, lépe řečeno, liší se asi většinou podle oblasti původu.

Na špičkách větví se objevuje lata květů na dlouhé stopce. Květy nejsou nijak zvlášť atraktivní, mají necelý centimetr v průměru a barvu si opět mohou vybrat – růžovou, žlutou či bílou. Po odkvětu se vytváří kulaté plody, který po zaschnutí podélně pukají na třech místech a sypou černá, snadno klíčivá semena. Květy jsou samosprašné, semena tedy vzniknou i bez cizího (hmyzího či vašeho) přičinění. Plody dozrávají postupně, pokud tedy chcete semena sbírat zralá, musíte odkvetlé květy hlídat delší dobu.

Já osobně mám klasické růžověkvetoucí T.paniculatum a k tomu jedno žlutěkvetoucí, sbírané v Argentině. Po třech letech obě formy vytvořily naprosto ukázkově ztloustlé kořeny. Vršek kaudexíků bez povysazování kouká nad substrátem a myslím si, že mnohem větší část se ukrývá pod ním. Vyplatí se tedy rostliny sázet do hlubších květináčů, jinak se kořen neřízeně kroutí kolem dna květináčku. Právě v tuhle dobu rostlinám žloutnou stonky a opadávají listy, zatímco na květenstvích ještě dozrávají poslední plody. Je to znamení omezení zálivky na minimum, po opadání všech částí by rostlina už neměla dostat ani kapku až do jara, kdy si narašením nových nadzemních částí sama řekne o první zálivku. Substrát nemusíte míchat nějaký speciální, hlavně musí být propustný s drenáží na dně nádoby, ve které rostlinu pěstujete. Pokud v době vegetace z nějakého důvodu nemůžete rostlinu zalévat (nebo jednoduše zapomenete), můžete kytku přivést předčasně do spánku. Když rostlině jen zvadnou listy, rychlým zalitím se dá situace většinou ještě zachránit.

T.paniculatum se také někdy nazývá jako nepravý žen šen, takže na tom, že má nějaké léčivé účinky asi něco bude. To už si však musíte nastudovat na jiných, zasvěcenějších stránkách, než jsou ty naše pěstitelské.   R.

Summary:

Description and experiences with growing of Talinum paniculatum from family Portulacaceae.

Fotografie 2 - T.paniculatum se žlutými květy (T.paniculatum with yellow flowers):

1. Stonek a listy (Stem and leaves)

2.+ 3. Květenství (Inflorescence)