ZEL(e)NÉ LISTY

Sinningia lineata (Hjelm.) Chautems

Fotografie 1:

1. Nové stonky (New stems)

2. Hlíza (Tuber)

3. Stonky a listy (Stems a leaves)

4. Nové květenství (New inflorescence)

............................................................

Myslím si, že je spravedlivé čas od času vystřídat všechny ty moje „plevele“ nějakou pořádnou „bramborou“. Dostalo se tedy na další „gesnerku“, spisovně řečeno na rostlinu z čeledi Gesneriaceae s názvem Sinningia lineata.

Hlíza mé siningie tohoto jména dosahuje poměrně úctyhodných rozměrů vzhledem k tomu, že jsem si ji vypěstovala ze semínka. Je povysazená mírně nad zemí, abych mohla dobře kontrolovat rašení nových stonků na temeni hlízy. Samotný světle zelený stonek má na svém povrchu ozdobné, tmavě červené skvrnky. Na vrcholu každého stonku rostou většinou dvě dvojice protistojně postavených listů, pokrytých jemnými chlupy. Na vrcholu stonku se mohou jednoho dne objevit drobná poupata. Květenství není přisedlé jako u příbuzné S.leucotricha, vysunuje se až 20 cm nad vrchol stonku. Samotné sytě červené květy jsou zvonkovitě protažené, jemně ochlupené a mají uvnitř zajímavou dekorativní kresbu. Uměle se špatně opylují, nakonec je nejlepší natrhnout trubkovitou korunu, aby se obnažily pohlavní orgány, pinzetou utrhnout jeden prašník s pylem a sprášit další květy. Pokud se vše podaří, začnou se vyvíjet tuhé semeníky, které po dozrání podélně pukají a sypou prachovitá semena.

Vyklíčené semenáčky se zpočátku vyvíjejí pomalu, dlouho trvá, než je jde pikýrovat. Ve dvou měsících už mají naznačený mírně ztloustlý kořínek, ale jsou ještě příliš křehké na manipulaci pinzetou. Chraňte je proto před výsadkem nějaké nezdárné smutnice, pro jejíž hladové larvy by dužnaté kořínky byly jako vítaná „ňamka“.

Na rozdíl od celkem suchomilné S.leucotricha vyžaduje S.lineata více vody, jinak jí brzy začnou zasychat konce listů. Nepotřebuje úplný úpal, je jí dobře, když roste mírně přistíněná jinými rostlinami. Svou S.lineata jsem několik let pěstovala za oknem, což rostlině celkem vyhovovalo, jen své stonky nepěkně nakláněla za světlem. Až tolik to nevadí, protože jednou za sezónu (zpravidla na podzim) jí nadzemní části zaschnou a po čase narostou nové, které se vytvarují podle podmínek, které jí poskytnete. V této době buďte opatrní se zálivkou, ať vám bezlistá hlíza neuhnije. Hlízu je třeba podle velikosti nádoby včas přesazovat do větší, já osobně rostlině míchám substrát jako pro begonie, tj.rašelinu, kompostovku, písek většinou v poměru 1:1:1. Při zálivce se (pokud to jde) vyhýbejte listům, jinak se na nich objeví nepěkná rezavá mozaika, ale to platí obecně u všech siningií.

Sinningia lineata není tak atraktivní, jako její plstnatá příbuzná S.leucotricha, potřebuje častěji zalévat, zato se vám odmění větší hlízou, která povysazená v nějaké pěkné mističce bude určitě přitahovat oko pěstitelů … R.

Summary:
Description and experiences with growing Brazilian tuberous Sinningia lineata from family Gesneriaceae.

Fotografie 2:

1. Detail květu (Detail of flower)

2. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

3. Květy (Flower)