ZEL(e)NÉ LISTY

Senecio sulcicalyx N.E.Brown (1914)

Fotografie 1:

1. Senecio sulcicalyx

2. Detail listů (Detail of the leaves)

3. Květenství (The inflorescence)

.......................................................

K zástupcům rodu Senecio mám takový rozporuplný vztah. Na jednu stranu se tento vztah dá nazvat respektem, protože se jedná o rostliny, které při určité neopatrnosti mohou poškodit zdraví. Obsahují totiž alkaloidy, které při vniknutí do organismu mohou za čas odstartovat zdraví škodlivé procesy, vedoucí až k procesu nejhoršímu – zhoubnému. Donedávna jsem o tom pouze slyšela a nic jsem neměla ověřené. Pak jsem se však dostala k jednomu ze starších čísel nějakého sukulentního časopisu, kde jsem našla solidní vědecký rozbor od autora s několika tituly (určitě ne koupenými) a ten vše potvrdil: senecia ano, ale manipulovat s bdělostí a opatrností a po každé práci s nimi důkladně mýt ruce. To samé asi většina z nás činí po práci s jedovatými euforbiemi, jejich latex má však jistou výhodu, že je po potřísnění vidět, což se o průhledné aromatické tekutině senécií říct nedá. Určitě se doporučuje zabránit dětem a zvířatům, aby z neopatrnosti pozřeli jakoukoli část rostlin obou rodů.

Tuto nevalnou pověst však zachraňuje rozmanitost druhů rodu Senecio. Některým druhům nelze jednoduše odolat, natolik jsou vzhledné. Mezi ně patří dnešní Senecio sulcicalyx. Když jsem ho zahlédla v jedné zahraniční pěstírně, ani jsem nekoukla na cenu, prostě bylo naprosto neodolatelné. V takové chvíli je vám jedno, jestli je to nějaká supervzácnost, nebo docela běžná záležitost. Kromě tohoto druhu jsem pak vybrala ještě dva další, ty už však byly jen zajímavé, chyběla jim úhlednost a něžnost S.sulcicalyx.

Je zajímavé, že Jirka, který v pěstírně více koukal po svých srdečních záležitostech - rodech Aloe a Echeveria, si S.sulcicalyx ani nevšimnul, což napravil později doma a divil se, že si takovou krásnou kytku přešel bez povšimnutí. Koncem léta si rostlinu vzal do parády a rozdělil ji na 4 řízky, prý abychom měli připravené dárečky pro případné sukulentůchtivé návštěvy. Brzy potom kytka nakvetla a vlastně dokvítá až dnes. Přestože ji nemáme dlouho, myslím si, že podobně jako spousta dalších senécií má zimní cyklus růstu, tudíž je teď v plné vegetaci. Odpovídá tomu i její stav koncem jara, když jsme ji kupovali – byla taková přiscvrklá, nenapitá.

Přichází okamžik nahlédnutí do literatury, co vše se dá o této miniaturce dočíst. Rostlina roste v Namaqualandu, pochází tedy ze sousedících oblastí v Namíbii a RSA. Kořeny jsou mírně zduřelé, ztloustlé až do průměru 0,5 cm. Ochmýřené větve jsou kratičké – do 5cm délky, nesou na krátkých řapících vzpřímené vřetenovité listy s několika (většinou šesti) tmavšími podélnými proužky. Přestože je listů několik a jsou díky své sukulenci asi i pěkně těžké, větvičky nepoléhají a jsou stále samonosné. Při dostatku světla listy dostávají purpurový nádech, což je další vzhledové plus.

Na nevysoké květní lodyze (do 10cm) najdete bílé květenství – úbor bez vnějších jazykovitých květů. Barevně se liší jen vystupující pohlavní orgány – tyčinky s purpurovými nitkami a se žlutými prašníky. S květem souvisí také latinské jméno rostliny – sulcicalyx znamená s rýhovaným kalichem (prohlédnete si dobře na zvětšené fotografii květenství). Toto jméno však nijak neodliší tento druh od dalších, více či méně rýhovaný kalich mají i další senecia.

Jestli vám také S.sulcicalyx padlo do oka, nesmutněte. Není totiž nedostupné - již 2x jsem ho viděla v nabídce P.Pavelky na podzimních prodejních akcích a i když jsem na cenu nekoukala, určitě nemohlo být přehnaně drahé. Myslím si, že tento miniaturní druh se ctí doplní skupinku obdobných druhů tohoto rodu (S.rowleyanus, S.citriformis, S.herreanus atd.). R.

Summary:

Description and experiences with growing of Senecio sulcicalyx from family Asteraceae.

Fotografie 2:

1. Detail listů (Detail of the leaves)

2. + 3. Kvetoucí rostlina (The flowerinf plant)