ZEL(e)NÉ LISTY

Sedum palmeri S.Watson (1882)

Fotografie 1:

1. Sedum palmeri

2. Nové květenství (New inflorescence)

3. Rostlina s květenstvími (Plant with inflorescences)

...............................................................................

Tato zajímavá rostlina se k nám do sbírky pomalu vkrádala tak dlouho, až se u nás sešly rostliny rovnou ze tří zdrojů. První nám daroval Petr Pavelka, tehdy to byla rostlina beze jména a já jsem si nějak zafixovala, že by měla být z Bolívie, ale mohla jsem se také splést. Druhou, podstatně vzrostlejší, jsme dostali od jednoho šikovného plzeňského pěstitele rostlin sukulentních i nesukulentních (Alfe díky). Třetí přivezli loňské léto spolu s dalšími zajímavými zelenolistnatými sukulentními dárečky Dáša Petrlíková a Míra Vegner. Jako na povel se všechny tři rostliny začaly kolem konce loňského roku připravovat na kvetení. Jakmile se na všech objevil první otevřený květ, bylo to jasné, všechno to jsou Sedum palmeri. A aby toho nebylo málo, naprosto obdobné květenství, slibující po otevření žluté květy, se objevilo na čtvrté, dosti podobné bezejmenné rostlině, pocházející ze Salitrera z mexického státu San Luis Potosí. Tato rostlina má však oproti základnímu druhu S.palmeri o něco kratší listy s jemným růžovým lemováním a navíc se liší svojí lokalitou (encyklopedie Crassulaceae uvádí, že druh S.palmeri je třeba hledat v mexických státech Coahuila a Nuevo Leon). Jinak vše souhlasí- částečně keříčkový, víceméně vzpřímený růst, voskově ojíněné bledězelené listy lopatkovitého tvaru, nahloučené na koncích několika větví a vpřímené vidličnaté květenství, skládající se ze žlutooranžových květů, otevírajících se od nejspodnějšího po ty na koncích. Celé dohromady je to docela hezká podívaná.

Za to, že rostlina ze Salitrera v SLP je také S.palmeri zatím ruku do ohně nedám, všechny tři ostatní bez ohledu na původ velice pravděpodobně S.palmeri jsou.

Pěstování je naprosto bez problémů, dvě rostliny jsme celé léto letnili venku pod přístřeškem spolu s mrazuvzdornými druhy, kde také přežily ony nečekané, mírné, noční mrazíky na začátku září. Třetí rostlina, u které jsem měla na jmenovce poznámku Bolívie, rostla ve skleníku mezi echeveriemi a to, že mezi ně nepatří, se prozradilo až v okamžiku náznaku žlutých rozchodníkovitých květů. Všechny rostliny mají klasický propustný substrát bez pemzy, díky jejich mexickému původu bych se při přesazování nerozpakovala přidat do substrátu špetičku vápence. Je dobré rostliny chránit před mechanickým otěrem, kterým by se poškodila okrasná vosková vrstva na listech. Zálivky tak akorát, její nedostatek se snadno pozná zasycháním nejstarších listů. Vzdušné kořeny na ohybech zhruba centimetr silných stonků naznačují, že roznmožování (pomineme- li výsevy z drobných semen) je velice snadné vytvářením nových rostlin ze stonkových řízků.

Bez zajímavosti není ani poznámka v Eggliho encyklopedii, že S.palmeri zdomácnělo na jihu Evropy (Itálie). I to zase naznačuje, že občasný pokles teplot k nule nebude asi pro rostlinu okamžitě znamenat zánik. Myslím si, že příští zimu udělám na nějakém zakořenělém stonkovém řízku pokus mrazuvzdornosti a už jsem docela zvědavá, jak to asi dopadne. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Mexican Sedum palmeri from family Crassulaceae.

Fotografie 2:

1.+ 4. Květenství (Inflorescence)

2.+ 3. + 5. Sedum aff.palmeri, Mex., SLP, Salitrera