ZEL(e)NÉ LISTY

Sedum oxypetalum Kunth aneb když květy promluví

Fotografie 1:

1. Sedum oxypetalum

2. Staré květenství (Old inflorescence)

3. Detail stonku (Detail of stem)

4. Rostlina s mladým květenstvím (Plant with young inflorescence)

...................................................................................................

Konečně pořádné léto, tropické dny i tropické noci. Spoustě našich sukulentů to připomíná jejich domovy, protože nadšeně rostou a hlavně kvetou. To kvetení přichází po jednotlivých skupinách v takových vlnách. Teď například nakvétají madagaskarské aloe mezi něž jsem se vydal pro inspiraci na článek. Po cestě skleníkem jsem se zastavil u schůdků, kde se trochu tísní různé krasulky, echeverky a další krasulovité, většinou drobnější kytky. Mezi nimi je i pár rozchodníků, které se také hlásí o své místo na slunci. Jsou tam i dva stromkovité druhy z rodu Sedum, o S.frutescens jsem už psal v zimě a druhý byl do dnešních dnů ocedulkován jako Sedum sp.. Pochází také od pana doktora Ryby, tyto prázdninové horké dny i u tohoto druhu probudily vzpomínky na jeho mexickou domovinu a on se pustil do kvetení. Tím se ovšem prozradil a vystoupil z oné „species-anonymity“ a přišel tím (snad správně) ke svému druhovému jménu.

Když si vzpomenu na své nejdávnější sukulentní začátky s právě krasulovitými rostlinami na okně v práci, jak jsem se až zoufale snažil ty nedřevnatějící listové sukulenty přeonačit na stromečky bonsajového vzhledu, a ony se mi (pochopitelně) ohýbaly a kácely a netloustly. Inu nic jsem neuměl, nic jsem nevěděl a s tím výběrem tehdy pro mě dostupných rostlin to vlastně ani nešlo. Kdybych tenkrát měl například ono zmiňované Sedum frutescens nebo to dnes popisované Sedum oxypetalum, jací by to asi byli po těch letech dnes výstavní krasavci…… Dost však melancholie a nemístných vzpomínek. Teď mám před sebou obyčejně zajímavou rostlinu s velkým potenciálem uspokojit právě sukulentáře s bonsajovými sklony.

Nejsem žádný odborník na čeleď Crassulaceae ani rod Sedum, ale šperků různých tvarů a barev je v nich nepřeberně. Navíc stále přibývají nové a nové popisy dalších rostlin. Prostě někde jsem vyčetl, že je 3-5 druhů rozchodníků se stromovitým růstem, vhodných pro bonsajovou kulturu. Jsou to (pokud vím) S. frutescens, S.oxypetalum, S.dendroideum a ještě pár dalších. První dva druhy jsou si, aspoň podle odborníků, hodně podobné. Jedinné „jisté“ rozlišovací kriterium je barva květů. S. frutescens kvete bíle, S.dendroideum žlutě a S. oxypetalum bíle s růžovým středem a proužky. A právě květy na našem Sedum sp. prozradily, že jde s velikou pravděpodobností právě o S. oxypetalum.

Tento druh roste na větším areálu v Mexiku na lávovém podloží a exponovanějších stanovištích. Je velmi dobře vyzbrojen na úsporné hospodaření s vodou – papírově se loupající borka, zásobní orgány ve formě zlustlých větví, drobné sukulentní lístky, zahuštěná koruna, úsporné drobné kvítky vykvétající na konci sezóny, schopnost obrážet z pupenů na starých větvích. To všechno je báječné směrem k pěstování sukulentní bonsaje.

Něco k vlastnímu popisu: dlouhověká keřovitá rostlina do průměru až 1m, tloustnoucí větve větvící se už od báze, listy 5x10 až 20x50mm podle stáří rostliny, dostatku vody a výživy. Ve srovnání s úzkolistým S.frutescens jsou listy S.oxypetalum širší, oválnější, na okrajích jemňoučce zubaté a mírně tvarově proměnlivé. Barva pokožky je méně zelená (spíše hnědá) než u S.frutescens a k onomu odloupávání staré papírové pokožky dochází až u starších větví. Díky určité pružnosti mladých výhonů je jejich pevnost vyšší než křehčí větvičky S.frutescens. Kvítky jsou asi 15mm v průměru ve vrcholových květenstvích, typických pro rozchodníky. Ke kvetení dochází v druhé polovině vegetačního období, kdy se konce nejsilnějších větví prodlouží a na koncích vytvoří květenství. Květy se otevírají postupně, takže rostlina kvete dost dlouhou dobu. Po odkvětu (a případném uzrání semeníků) prodloužené částí větví samy zaschnou a koruna se sama od sebe „zahustí“. V té samé době opadají i listy z ostatních nekvetoucích větví.

Na substrát není rostlina nijak náročná, stanoviště snese hodně slunečné a suché, čím tvrději rostlinu pěstujeme, tím je krásnější a hustší. Lze ji jistě pěstovat i na parapetu okna v práci nebo doma, ale je spokojenější na větrnějším a vzdušnějším stanovišti. Příští rok půjde ven ze skleníku pod stříšku.

Považuji zmíněná stromová seda za zakopaný, stokrát objevený a zase ztracený poklad, který může nadělat spoustu radosti jak sukulentářům, tak bonsajistům. J.

Summary:

Differences between Mexican Sedum oxypetalum and S.frutescens, description and experience with growing of S.oxypetalum.

Fotografie 2:

1. Listy a květ S.oxypetalum (Leaves and flower of S.oxypetalum)

2. Sedum frutescens

3. Detail květu S.oxypetalum (Detail of flower of S.oxypetalum)

4. Detail květů S.frutescens (Detail of flowers of S.frutescens)