ZEL(e)NÉ LISTY

Raphionacme flanaganii Schlechter aneb jak liána s brambůrkou ke jménu přišla

Fotografie 1:

1. List (Leaf)

2. Ztloustlé kořeny (Thick roots)

3. Raphionacme flanaganii

.................................................

Nejsem žádný kaudexofil, ale občas člověka zláká kytička, které se z květináčku klube něco bramborovitého. A tak jsem už před hodným časem, v roce 1999 na pražské jarní výstavě K+S, nakoupil zajímavou záležitost s cedulkou Rapionacme sp.  Snadno jsem dopátral, že v názvu chybí „h“, že patří do čeledi Apocynaceae a že jsou v tomto rodu velmi urostlé a atraktivní kaudexy ze skupiny „nedostupné“ případně „nezaplatitelné“. Párkrát jsem se pokusil o bližší určení této kytky, někdo mi říkal, že se snad tehdy prodávala R. zeyeheri, ale protože jsem od tohoto druhu nesehnal žádnou fotografii, zůstal na cedulce otazník.

Kytce to bylo celkem jedno, spokojeně si přirůstala, v podstatě ani v zimě moc neomezovala svou vegetaci, párkrát jsem ji přesadil, podle kaudexových zásad vždy trochu povysadil a pokaždé žasnul, jaký si tato kytka pod zemí tvoří propletenec kořenů. Jako pravá smrdutka měla vždy trochu problémy s vlnatkou a jako pravá liána se ochotně pnula po všem, co se jejím výhonům naskytlo. Nové listy mají krásnou barvu s výraznou světlou nervaturou s mírně plstnatou spodní stranou a občas zvlněné, krepované okraje. Loni v extrémně horkém létě se ve fóliovníku spokojeně rozmáchnula svými výhony po konstrukci a k mojí velké spokojenosti poprvé vykvetla poněkud extravagantním květem. Sprášení se nezadařilo, foto však ano.

Před časem se mi dostala do rukou (po pravdě vlastně jsme ji koupili) kniha Pachycaul and pachyform plants  autora P. de Vosjoli,  s hromadou skvělých fotek skvělých rostlin a mezi nimi byla i „moje“ Raphionacme! A bylo to, jiskřička poznání zasvítila a potupný otazník na jmenovce se proměnil v hrdý název Raphionacme flanaganii.  Sice i v této knize se chybička vloudila a v jeho názvu bylo jedno „n“ navíc, ale to už internet snadno našel a opravil. Tato rostlina má růst v Jihoafrické republice. Opět se tedy potvrdilo, že dobrá fotka je pro určení neznámé rostliny mnohem lepší a jednoznačnější, než deset textových popisů.

Takže po 8 letech dostala letos na jaře kromě nového květináče i svoji správnou jmenovku. Doufám, že se ji o to ochotněji bude chtít letos v létě vykvést a snad i nechat se sprášit, pokud ji ovšem máma příroda dala do vínku samosprašnost.   J.