ZEL(e)NÉ LISTY

                               Portulaca halimoides Linné

Fotografie 1:

1. Rostlina s novými větvemi po zimě ( Plant with new branches after winter).

2. P.halimoides

3. Květ ( Flower)

4. Vlasy a listy ( Hairs and leaves).

..................................................................................................................

Pokud nás čtete aspoň trochu pravidelně, už jste si jistě všimli, že s Jirkou máme kromě jiného v oblibě i kytky, kterých by si normální pěstitelé buď ani nevšimli, nebo na ně nahlíželi s velikým despektem. Sukulentní šrucha, o které chci právě teď napsat, patří stoprocentně mezi ně. Čeleď, do které patří, je jasná, jsou to Portulacaceae, najdete v ní také rod Avonia, Anacampseros, Ceraria, Talinum, Lewisia, Calandrinia, a to jsem vyjmenovala jen ty známější. Přiznám se, že je mi podceńovaných rostlinek docela líto, protože když se na ně podíváte pozornýma očima a zapomenete, že některé z nich mají tendenci při nedostatečné ostražitosti mírně zaplevelovat sbírku, objevíte jejich svéráznou krásu a nemusejí zrovna otevřít své květy. Abych příliš neodbíhala od konkrétního tématu, vrátím se k P.halimoides.

Rostlina pochází z jižní Ameriky, konkrétně z Brazílie, i když areál jejího rozšíření zasahuje i do okolních zemí. Patří mezi hodně vzhledné portulaky, krátké sukulentní čárkovité listy jsou hustě nahloučené na poléhavém stonku a prostupuje mezi nimi větší množství delších bílých chlupů. Podobně vypadají další jihoamerické P.eruca a P.werdermanni, ty však mají výraznější květy a povětšinou ztloustlé kořeny. P.halimoides má kořeny vlásčité, proto mi složitěji přežívala zimní období a už jsem ji i podezírala, jestli to není jednoletka. Pokud ji jako já letošní zimu občas zalijete i v klidovém období a nemáte ji jen v počtu 1, zimu určitě přežije ona, nebo její potomstvo. Právě v těchto dnech pěkně obrostlá portulaka letošní sezónu poprvé vykvetla drobnými bílými květy. Když dojde k jejich sprášení (rostlina je samosprašná), vytvoří se vřetenovitý semeník, který po dozrání zaschne, příčně se rozpadne a vysypou se drobná šedočerná semena. Jestli tomuto okamžiku včas nepředejdete a semeníky před doschnutím neodstraníte, pod matečnou rostlinou vyklíčí množství nových semenáčků. Nemusíte se bát, nežádoucí potomstvo jde dobře vytrhat právě díky mělkým tenkým kořínkům. Máte – li jen jednu rostlinku, její rizikový počet můžete napravit nařízkováním; řízky dobře koření v běžném substrátu, když ho udržíte nějakou dobu vlhký. Trochu více vody oproti ostatním sukulentům potřebuje i dospělá P.halimoides, její lístky jsou sice sukulentní, ale jsou dost tenké a jiný zásobní orgán rostlina nemá. Koneckonců, portulaka si sama řekne o zálivku tím, že sevře listy ke stonku, aby zmírnila odpar a trvá nějakou dobu po zalití, než je znovu rozprostře do šířky.

Nuže, nebojte se sukulentních outsiderů a zkuste objevovat to, co je na nich krásné a odpouštět jim jim jejich nedostatky. Vždyť jak praví stará dobrá filmová komedie: nikdo není dokonalý…   R

Summary:

Desription and experiences with growing of interesting Portulaca halimoides from Brazil.

Fotografie:

1. Rostlina s květy ( Plant with flowers).

2. Mladičké semenáčky ( Very young seedlings).

3. Mladé semenáčky ( Young seedlings).

4. Jednoleté rostliny ( Plants 1 year old).