ZEL(e)NÉ LISTY

Plectranthus ernstii Codd (1982)

Fotografie 1:

1. Listy (Leaves)

2. Stonek (Stem)

3. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

4. Spodní strana listu (Lower side of leaf)

..............................................................

Pokud byste hledali krásnou a snadno tvarovatelnou rostlinu, která by přitom byla snadno dostupná, P.ernstii by požadované podmínky stoprocentně splňoval. Seženete ho snad na každé větší výstavě sukulentů a nabízí ho řada pěstíren i pěstitelů v nabídce na internetu. Když se však podíváte na rok prvního popisu této jihoafrické rostliny, musíte uznat, že zas tak dlouho známá není. V provincii Natal tuhle rostlinu objevil velký znalec jihoafrické flóry – Ernst van Jaarsveld a na jeho počest ji pojmenoval a pochopitelně i popsal L.E.Codd právě v roce 1982. Zajímavá pachykaulní rostlina z čeledi Lamiaceae (hluchavkovité) v přírodě roste na křemenitých pískovcových svazích nejdřív jako vzpřímená a později i poléhavá trvalka až do výšky 25cm. Jak vidíte, žádné monstrum vám z ní nikdy nevyroste.

Kořeny jsou sukulentní, stonek má sklony velice snadno tloustnout do jakýchsi hnědě pruhovaných soudečků o průměru až 5cm. Mírně ztloustlé listy jsou široce oválné se zubatými okraji, jejich vrchní strana (holá nebo lehce chlupaťoučká) je zelená a na přímém slunci dostává místy lehce fialový nádech. Spodní strana listů je pokrytá hustými žláznatými výrůstky, buď světlými nebo i červenohnědými. Konec listů může být lehce zašpičatělý až zaoblený. Jak vidíte, příroda si zde hodně vyhrála a listům této rostliny dala ještě do vínku další efekt – příjemnou vůni, kterou ucítíte při manipulaci s listy rostliny.

Konce větví můžete snadno podle svého uvážení zaštipovat a rostlinu si tak vytvarujete do požadované podoby. To, co ulomíte, určitě nevyhazujte, konečky větví snadno opět zakoření a po čase máte nový objekt pro své tvarovací pokusy. Právě tohle je ten důvod, proč relativně nedávno objevená rostlina nechybí ve většině sukulentních sbírek.

Pokud konce větví necháte svému osudu, rostlina se vám odmění další ozdobou – květenstvím bílých, nafialovělých či světlemodrých hluchavkovitých květů. Květ po květu se v květenství otvírá postupně celé léto a zatímco dole už jsou dávno květy zaschlé, nebo dokonce objevíte plody – drobounké oříšky, nahoře najdete teprve poupata. Pokud se podíváte na květy zblízka, teprve si všimnete jemné kresby uvnitř.

V současnosti nám rostlina dokvétá nejmladšími květy na špičce květenství. Po celou dobu teplejších letních dnů vyžadovala docela vydatnou zálivku, je totiž zasazená v poglazované keramické mističce menších rozměrů (takto jsme ji dostali už jako hotovou bonsaj od doktora Krause – velice milý dárek). Listy má nafialovělé (máme ji na nepřistíněném místě ve skleníku), květy levandulové barvy, prostě je to celé takový pěkně barevný keříček. Trochu vody chci rostlině dávat i během zimy, pochopitelně jen když bude slunečné počasí s nadějí na brzké proschnutí substrátu. Navíc nám téměř celou zimu běží ve skleníku ventilátor alespoň část dne, takže nehrozí, že by kytka utrpěla dalším problémem některých zimních příbytků – nedostakem pohybu vzduchu (nemyslím tím studený průvan, který by kytky asi neuvítaly). V nehybném vzduchu se totiž daleko líp daří různým plísním, kterým se v době opadu listů nikdy úplně nevyvarujeme.

Pokud máte P.ernstii ve své sbírce a můžete si ho pěkně zblízka prohlédnout, jistě mi dáte za pravdu, že se pan E.van Jaarsveld vůbec nemusí stydět za to, že tato dnes trochu běžná, přesto velice zajímavá rostlina nese navždy jeho jméno.   R.

Summary:

Description and experiences with growing of south- African Plectranthus ernstii from family Lamiaceae.

Fotografie 2:

1. Stonek (Stem)

2. Květenství (Inflorescence)

3. Detail květu (Detail of flower)

4. Plod - oříšek (Fruit - small nut)