ZEL(e)NÉ LISTY

Pereskia aculeata (Plum.)Mill.

Fotografie 1:

1. Listy (Leaves)

2. Stonek s trny (Stem with thorns)

3. Vrchol stonku (Top of the stem)

.....................................................

Pokud na naší stránku nahlédne pravověrný kaktusář, asi záhy znechuceně zjistí, že působíme trochu jako militantní (lépe řečeno ignorantní) nekaktusáři. Dojem to být může, pravda je však jiná. Jako zarytí kaktusáři mívají někde v koutku několik kousků nekaktusových sukulentů, tak i my máme ve sbírce místo vyhrazené pro kaktusy. Jirka jich má velice málo, já trochu víc a jelikož jsem většinu sama vysela, velice pravděpodobně u mě ještě dlouho zůstanou a Jirka si může brblat, jak chce. O nefalšovaných kaktusech si zasvěceně psát netroufnu, to by mě znalí kaktusáři roznesli na kopytech. Pro tento článeček jsem si proto vybrala kaktus nekaktus. Rostlina sice patří do rozsáhlé čeledi Cactaceae, ale jako kaktus příliš nevypadá, přestože má trny. Daleko víc by vám mohla připomenout nějakou euforbii, nebo trnitou dřevinu. Je to totiž vývojový předchůdce kaktusů, z něhož se pak dlouhou evolucí vyvinuly nejstarší kaktusy. Trny zůstaly na stonku, listy se redukovaly na minimum, takže se u vývojově nejstarších kaktusů objevují jen ve formě děložních lístků ve stádiu nejmladších semenáčků. Ale tohle vše už jste pravděpodobně někde četli a pravděpodobně odborněji podané.

P.aculeata pochází z tropické Ameriky. Dorůstá v přírodě téměř deseti metrů, snadno se větví, takže je to vlastně takový trnitý olistěný keř. Maximálně 7cm dlouhé, masité listy kopinatého, oválného či vejčitého tvaru jsou u základního druhu na spodní straně zelené. Další dvě variety se liší zbarvením spodní strany listů. Varieta godseffiana ji má červenou, varieta rubescens má spodní stranu fialovou. Pravděpodobně právě posledně jmenovanou varietu máme ve sbírce už několik let a nemusíte mít obavy, stále si vystačí s květináčkem o velikosti 6cm. Pokud se příliš bujně pustí do růstu, čeká ji nemilosrdný zásah nějakým ostrým náčiním a dojde k radikálnímu řezu.

O květech jen imaginárně, protože díky řezu nám asi nikdy nepokvete. Mají být veliké kolem 4,5cm na samostatných stopkách a většinou kvete více květů najednou. Barva je bílá, žlutavá či růžová. Plody jsou ostře žluté a černá semena v nich poměrně veliká (5mm). Rostlina může růst sezónně, takže se dá pěstovat spolu s dalšími letními rostlinami. Při úbytku zálivky začne shazovat zaschlé listy, ale přiznám se, že jsem jí nikdy nenechala úplně nasucho, takže nemám vyzkoušené, jak dlouhé období sucha ve zdraví přežije. Substrát stačí obyčejný kaktusový bez přídavku pemzy, hlavně je třeba dodržet drenáž na dně nádoby.

Abych pravdu řekla, jiné pereskie bych si už asi nepořídila, ale zrovna P.aculeata s barevnými varietami patří asi mezi nejatraktivnější zástupce tohoto nenápadného rodu. R.

Summary:

Dexcription and experiences with growing of Pereskia aculeata from family Cactaceae.

Fotografie 2:

Pereskia aculeata v.godseffiana