ZEL(e)NÉ LISTY

Peperomia graveolens Rauh & Barthlott (1975) - peruánský barevný šperk

Fotografie 1 - Peperomia graveolens

.......................................................................

Jsou rostliny, které jsou ošklivé, až oko bolí, přesto patří mezi supervzácnosti, za které je nejeden pěstitel dát sumu, rovnající se ceně kdejakého elektrospotřebiče. Jakmile sukulentář spatří jmenovku u rostliny na burze či jméno v nějakém prodejním seznamu, zvedne se mu hladina adrenalinu a začne horečně počítat, zda si to s ohledem na výdaje rodiny může dovolit, aniž by došlo k rozluce od stolu či dokonce od lože. Když se pak taková rostlina objeví ve sbírce, nikdo nechápe, proč stála tolik peněz, takže se její cenou pěstitel raději nechlubí, jinak by mu blízcí začali pomalu shánět nějakého šikovného doktora přes záležitosti lidské psychiky.

Jsou však také rostliny, které sice vůbec vzácné nejsou, tedy alespoň ne nijak zvlášť a přesto vzbuzují podobné emoce. Je to s nimi daleko snadnější už jen kvůli tomu, že jejich cena odpovídá ceně kdejakého časopisu na stánku či lahve obyčejného vína v supermarketu. Může si je zkrátka dovolit téměř každý, i ten, kdo má hluboko do kapsy. Jsou to rostliny krásné vzhledem, přitahující oko většiny pěstitelů svou elegancí, ladností či zvláštní barevnou kombinací.

Mezi ně patří v našich sbírkách už delší dobu docela běžná rostlina z čeledi Piperaceae Peperomia graveolens (graveolens znamená silně vonící, což by se mohlo vztahovat k zvláštní vůni, kterou vydává při manipulaci květenství této i dalších peperomií). Tento drobný, rozvětvený keřík (výška do 20cm) roste v oblasti El Oro, patřící do provincie Antamamba v jihoperuánském regionu Apurimac. Územím Peru, které, jak jistě víte, leží na západu jihoamerického kontinentu, probíhá docela vysoké pohoří And, které dává hornatý ráz i oblasti, kde roste naše P. graveolens. Její původ ukazuje na to, že má tato rostlina velkou potřebu čerstvého a hlavně proudícího vzduchu, který ji ve vlhkém období chrání před napadením hnilobami. Olivově zelená „okýnka“, která má rostlina na vrchní straně sukulentních listů a slouží jí k lepší asimilaci světla, jsou v období sucha více sevřená, protože rostlina přechází do tzv. úsporného režimu. Po příchodu srážek se rostlina napije, okýnka se rozevřou a rostlina „jede na plný plyn“. Jedinečnost této peperomii dává barevný kontrast okýnek a dalších částí asi 3cm dlouhých listů – spodních stran a tlustých řapíků. Jejich jasně červená barva spolu se stejnou barvou asi centimetr silných větví je dokonale výrazná a díky tomu byste rostlinu v trávě určitě nepřehlédli.

V současné době se na P. graveolens objevilo vrcholové nevětvené květenství – asi pěticentimetrový klas na o maličko delším stvolu. Ozdoba to v pravém slova smyslu není, ale kytka si to vynahrazuje svým celkovým vzhledem, který je sám o sobě dokonalým barevným šperkem. Když k tomu připočítáme možnost řízkování, malé nároky na pěstování- propustný substrát, v sezóně pravidelná zálivka, v zimě téměř sucho a teploty stačí kolem 10°C a ohlídáme si možnou hnilobu báze stonku, je to rostlina k nezaplacení, přestože vám na její koupi v porovnání s drahými kaudexními „špeky“ stačí opravdu jen několik desetikorun. R.

Summary:

Description and experinces with growing of  Peperomia graveolens from Peru.

Fotografie 2:

1. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

2. Okýnka (The windows)

3. Květenství (The inflorescence)