ZEL(e)NÉ LISTY

Peperomia gracillima S.Watson (1887)

Fotografie 1:

1. - 4. Mladé semenáčky (Young seedlings)

..................................................................

Tento týden se co se týče rostlin nese nějak v mexickém duchu, možná je to náhoda, možná je to podvědomá touha po sluníčku, které nám v těchto krátkých inverzních dnech tolik chybí. Mexiko (na africké země nezapomínám, ale nějak se mi tedˇnehodí) si na nedostatek slunce stěžovat nemůže. Z oblasti střední části Mexika až po Kostariku pochází také Peperomia gracillima (název znamená nejtenčí, nejjemnější). Dříve měl tento druh řadu synonym – např. bracteata, campylotropa, amphoricarpa, parryana, schizandra, tenuimucronata. Jak se ke mně takováto donedávna vzácnost dostala? Jednoduše - vloni na jaře jsem si tento druh vysela ze semen. Výsev docela velkých semen není bezproblémový, úplně náhodou jsem přišla na trik, co semenům poskytnout, aby klíčila. Z asi dvaceti došlých semen vyklíčila většina, brzy se začala vyvíjet drobná, ale zřetelná hlízka a přes léto se na ní objevilo několik drobných štítovitých lístečků. Oproti druhu P.monticola hlízky rostly zvláštním způsobem - tak nějak nakřivo. Nebyla to náhoda, rostly tak všechny bez výjimky. Vrcholy hlízek s listovou růžicí byly z boku a podle literatury (na vzácné semenáčky jsem se bála jakkoliv sáhnout, natož je prozkoumávat) kousíček od vrcholů s listy měly vyrůstat i kořeny hlízky.

Na zimu jsem hlízky nechala zatáhnout, držela jsem je na okně ve sklepě až do konce zimy, kdy jsem zase začala s opatrnou zálivkou. po čase se skutečně zase objevily nové listy, tentokrát už větší, silnější.

Čepele listů byly téměř okrouhlé, řapíky měly kolem 5cm. Pravda, počet hlízek se mírně zredukoval, nakonec jich obrostlo jen 5, ale to je asi přirozený výběr. K mému velkému překvapení se na největší hlízce koncem léta vytvořilo i několik klasovitých květenství. Tak nějak polopaticky jsem se snažila o sprášení a skutečně se na nejsilnějším z nich vytvořilo několik velkých semen, které si někdo z vás vyzkouší vysít (někomu jsme je posílali). Jak sami vidíte, u tohoto druhu není až tak daleko od výsevu k dospělé, květuschopné rostlině, ale musíte mezitím dodržet několik výše zmíněných zásad proto, aby byla rostlinka spokojená.

Když jsem na počátku roku 2007 objednávala semena dvou hlíznatých druhů rodu Peperomia z jedné zámořské pěstírny, vůbec nic jsem o nich nevěděla. Znala jsem je jen z fotogalerie Coka Grootscholtena, takže byly pro mě velkou neznámou. S miniaturními vyklíčenými rostlinkami jsme zacházela tak nějak intuitivně, naštěstí to většina z nich přežila. Poté, co jsme si letos pořídili nevelkou publikaci o rodu Peperomia, týkající se jediné lokality v Peru (okolo dvacítky krásných hlíznatých i okýnkových druhů!), tušila jsem, že dvěma hlíznatými druhy to u nás asi neskončí. A protože nabídka semen těchto rostlin ve světě není nijak ohromující, neodolala jsem a posílila počet hlíznatých druhů v naší sbírce díky pohotové nabídce Petra Pavelky na letošním Zavírání sezóny. Tyto druhy příliš místa nezaberou, světla také nepotřebují tolik, jako okýnkové druhy, takže jsem neměla vůbec strach, že by se nám někam nevešly. Pochopitelně radovat se budu až si u nás pobydou alespoň jednu sezónu, ale už tedˇ se těším, až se na jaře zazelenají jejich růstové vrcholy. R.

Summary:

Description and experiences with growing of tuberous Peperomia gracillima from family Piperaceae.

Fotografie 2:

1. Mladé květenství (Young inflorescence)

2. Semena (Seeds)

3. Listy a klasy (Leaves and spikes)