ZEL(e)NÉ LISTY

                  Pelargonium carnosum (Linné) L´Héritier

Fotografie 1:

1. Listy (Leaves)

2. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)

3. Květy (Flowers)

............................................................................

Nejsem žádný odborník na rod Pelargonium a rukama mi prošel omezený počet druhů tohoto rodu, přesto mi to nedá, abych nezkusila něco málo napsat o mém oblíbeném a hlavně vděčném pachykaulním muškátu s názvem Pelargonium carnosum. Právě tento druh mám už delší čas a za celou dobu jeho existence v mé sbírce s ním nebyly nejmenší potíže. Ideální kytka, nebo ne? Pokud byste ho hledali v přírodě, pravděpodobně byste byli úspěšní, protože areál jeho rozšíření je poměrně široký: od Namíbie do Jihoafrické republiky (Northern Cape, Western Cape a Eastern Cape). Nevyniká nějakou pronikavou krásou, květy na dlouhých rozvětvených stvolech jsou sice početné, ale jinak drobné a nenápadné, listy hodně vystřihané a neposedně rozházené, ale to tělo, to je lahůdka pro kaudexofily, tloustne totiž už od velmi časného věku a různě nepravidelně se tvaruje do prazvláštních tvarů. Dáte – li si práci a pyl na prašnících drobných květů přenesete na blizny dalších květů, docílíte po čase velkého počtu semen, ideálního materiálu pro další případné množení. Semena ve zvláštních obalech se jako u ostatních Geraniaceae po dozrání začnou zajímavě oddělovat od dlouhého „zobáku“ semeníku a při neopatrném dotyku či silnějším větru odpadávají pod rostlinu. Ony zvláštní obaly vlastních semen stojí za podrobnější zmínku, tvoří je něco jako hlavička, ve které je vlastní tvrdé semeno a „ocásek“, který má důležitou funkci, kterou zjistíte po namočení semene i s obalem. Tento ochlupený, do spirály zatočený „ocásek“ se totiž po namočení začne vytáčet ze spirály ven a tímto okamžitě zřetelným pohybem zavrtává „hlavičku“ se semenem do substrátu, na kterém leží. A protože část obalu s vlastním semenem je těžší než „ocásek“, putuje semeno většinou tam, kam má – do půdy. Když se vám nechtěně povede namočit semena v papírovém sáčku, jsou schopné tímto pohybem provrtat roh sáčku a částečně povylézt ven. Rozmotaný „ocásek“ zůstane trčet z půdy ven a později i sám odpadá, protože splnil svou funkci a je už vlastně nedůležitý. Podobnou strategii jako u semen Geraniaceae mají také trávy rodu Stipa (česky Kavyl), jen „ocásky“ bývají u nich podstatně delší a silnější. Ale stejně je to paráda pozorovat ten „šrumec“, když napícháte semena v obalech do výsevních nádob, a pak je namočíte, všechny se totiž začnou točit jako na obrtlíku. Až se po několika výsevech tohoto jevu do sytosti nabažíte, zjistíte, že je snazší vlastní semena z obalů ručně vyjmout (jde to docela snadno, prostě „hlavičku“ otevřete oběma rukama jako pouzdro) a vysévat jen tvrdá semena (pinzetou je také napíchat do substrátu), aby jejich obaly nebyly příčinou případných plísní. Mám vyzkoušeno, že se vyplatí výsev (s obaly i bez) provádět nezakrytý a pokud se v květináčku dlouho nic neděje, neztrácejte hlavu, semínka si někdy dají říct až po čase. Příjemnou zábavu a hlavně úspěšné klíčení!     R.

Summary:

Description and experiences with growing south african caudex plant Pelargonium carnosium from family Geraniaceae.

Fotografie 2:

1. Květ (Flower)

2. Rostlina po odkvětu (Plant after flowering)

3. Semena (Seeds)

4. List (Leaf)

5. Stará sbírková rostlina (Old collection plant)