ZEL(e)NÉ LISTY

                             Oxalis peduncularis Kunth

Abychom uviděli tento zajímavý šťavel v přírodě, museli bychom až do dalekého

Ekvádoru a Peru. Nepotěším fanoušky kaudexů ani cibulovin, O.peduncularis má jen necelý centimetr tlustý stonek a ztloustlé řapíky listů. Podezírám ho, že právě ty řapíky listů udržují rostlinu při životě v suché části roku, kdy listeny na jejich koncích opadají. Když je nejhůř, zaschne i  většina řapíků a zůstane jich jen pár na koncích stonku. Stonek se v pozdějším věku může rozvětvit, já osobně tak trpělivá nejsem a rozvětvení jsem napomohla řezem. Vznikl tak i materiál pro další lidi, které jsem nakazila šťavelovou vášní J.

O.peduncularis jsem dostala u Mudr. Svatopluka Ryby v Rakovníku. Rostlina byla velice vzhledná díky červeně olemovaným zeleným listenům a již zmiňovaným sukulentním řapíkům, takže nešlo odolat. První sezónu jsem si s ní dost dobře nevěděla rady, hlavně v zimě, zda zalévat, či nezalévat. Měla jsem strach, že nepříliš sukulentní oxalis nepřežije bez zálivky zimu. Raději jsem občas zalévala, i když to pak nutilo rostlinu růst. Následky jsou nasnadě, vrcholové listy byly nevzhledně bledězelené, listeny zvětšily plochu a stonek se ošklivě zúžil. Další sezónu to kytka napravila, ošklivé místo odrostlo a překrylo se vyššími listy. Příští zimu jsem to riskla a kytku zalévala jen velmi sporadicky, což se projevilo ztrátou listenů a ztloustnutím řapíků. V létě jsem už docela vysokou rostlinu nemilosrdně zařízla, vrcholovou část nařezala na špalíčky vždy se třemi listy a nasázela do pemzy. Spodní část původní rostliny se pěkně rozvětvila a řízky krásně zakořenily. Kytka vytrvale kvetla bohatým květenstvím se skupinou tmavěžlutých květů s vínovými kalichy a tím podbízivě lákala savý hmyz z okolí.

V letním měsících s dostatkem silného slunečního záření dostaly listy rostliny na většině plochy listenů sytě červené zbarvení a i listové řapíky se ztenčily, rostlina vlastně v té době díky pravidelné zálivce nepotřebovala sukulentní orgán. Podobnou strategii má O.succulenta, který pochází z podobné oblasti, jako O.peduncularis, jen mu chybí ona výrazná červená barva.

Vidíte, že příroda donutila některé rostliny zvolit kuriózní strategii pro přežití zhoršených životních podmínek, v tomto případě suché periody. Právě proto možná vyhledáváme všechny možné „statečné“ rostliny, které se dokázaly vyrovnat s nepřízní osudu a nerozhází je ani dlouhý nedostatek vody.    R.

Fotografie:

1. Oxalis peduncularis

2. Listy

3. O.peduncularis v létě

4. O.peduncularis v zimě

5. Poupata

6. Květenství

7. Pilný hmyz