Oxalis megalorrhiza
Oxalis megalorrhiza Jacquin (1794)
Fototgrafie 1:
1.+ 3. Oxalis megalorrhiza
2. Květ (Flower)
4. Semenáč (Seedling)
.........................................
Několika z vás jsem průběžně slibovala článeček o kaudexním O.megalorrhiza. Chvíli jsem váhala, zda nemám nejdřív napsat o O.carnosa, který pochází z chilské přírody, tudíž by se dal považovat za maličko „kvalitnější materiál“ (strašné slovní spojení v souvislosti s rostlinami). Nakonec bylo dilema vyřešeno, C.C.Walker, který sepisoval pro Eggliho Dicotyledons část o rodu Oxalis, totiž sloučil druh O.carnosa právě s O.megalorrhiza. Když se nad tím zamyslím, nějaké zásadní rozdíly skutečně mezi těmito dvěma druhy nejsou, snad jen ve zabarvení listenů a listových řapíků při pěstování na hodně osvětleném místě.
O.megalorrhiza
roste v jižní Americe na západní straně kontinentu – v Ekvádoru,
Peru, Bolívii a Chile. Patří mezi oxalisy se ztloustlým kořenem, ze kterého
vyrůstá vzpřímený ztloustlý stonek, u mých rostlin kolem
Květenstvím na stopce od 2 do 10cm dlouhé je okolík, složený z 2 – 5 žlutých květů. Kališních lístků je pět, tři vnější tvoří z horního pohledu trojúhelník, 2 vnitřní jsou menší. Květy jsou samosprašné, nejdříve se vytváří mléčně bílá semena, která po dozrání zhnědnou a z pootevřených kališních lístků ve finálním stádiu vzpřímených semeníků jsou naštěstí pro rostlinu a naneštěstí pro pěstitele vymršťovaná do značných vzdáleností od mateční rostliny. Já osobně se snažím semeníky likvidovat hned po odkvětu posledního květu na květenství, přesto se mi nedaří zabránit občasnému vystřelení semen, proto párkrát za rok provádím podle vojenské terminologie tzv. GŠÚ „generální šťavelový úklid“, t.j. poctivě vytrhávám všechno nechtěné šťavelové potomstvo a sázím jej pak hromadně do několika květináčků. Někdy nacházím rostliny s krásně vytvarovanými či rozvětvenými kaudexy a používám je jako dárky pro naprosté začátečníky, kteří touží po snadné sukulentní bonsaji. Ne, že by dopěstovat O.megalorrhiza do slušné velikosti i tvaru bylo úplně snadné, ale při tom množství „materiálu“…A jsme zase u toho hanlivého termínu, což je signálem, že je nejvyšší čas přestat.
Dlužím ještě několik obecných postřehů: substrát volte propustný, květináč sice nevelký, ale raději hluboký. Rostlinu držte v zimě hodně nasucho (zalívat jen velice zřídka a velmi opatrně i za cenu zaschnutí listů). Od jara po olistění zalévejte tak 2x týdně, signálem k zálivce je, pokud rostlina má sklopené listeny celý den. Nebojte se ve vhodnou chvíli zaříznout stonek, špičku snadno zakořeníte a rostlina se vám podle potřeby rozvětví. Letos se chystám s některými rostlinami provádět tvarovací zkoušky, myslím si, že díky tomu, že je rostlina jedlá (!), je na to ze své domoviny zvyklá (kozy a ovce jsou všude). Pokud nechcete shromažďovat semena, semeníky nemilosrdně odstraňujte, rostlina kvete celou sezónu z velkého množství po sobě narůstajících květenství. Budu vám určitě držet palec, aby se vám povedla podobně zdařile narostlá „bonsaj“, jaká je v naší sbírce. Jak vidíte na fotkách, vytvořit jí z O.megalorrhiza zase až tak velké umění není… R.
Summary:
Description and experience with growing of south- american caudiciform Oxalis megalorrhiza (syn.Oxalis carnosa).
Fotografie 2:
1. Oxalis megalorrhiza, Chile
2. Kaudex s několika růstovými vrcholy (Caudex with several growing tops)
3. Semeník (Ovary)
4. Rostlina v suché sezóně (Plant in dry seassion)
5. Mladé semenáčky (Young seedlings)
