ZEL(e)NÉ LISTY

Oxalis articulata Savigny

Fotografie 1:

1. Oxalis articulata

2. Oxalis articulata - květy (flowers)

..............................................................

Stane se, že pěstujete zajímavý druh nějakého oblíbeného rodu jenom v jednom jediném kousku, a tak si jej hledíte, aby se s vámi nerozloučil, aniž by zanechal nějaké příbuzenstvo, ať už vegetativní či generativní. Zacházíte s ním jako s nějakou vzácností a bojíte se na něj špatně podívat, aby si to nevzal nějak špatně a raději nevolil dobrovolnou smrt. Když se pak rozhodnete o této rostlině něco napsat, zjistíte, že v přírodě to vůbec není nějaká vzácnost, dokonce se dá říct, že se nezadržitelně šíří i tam, kde původně nerostla a možná kde ji ani nikdo nechtěl. Ale raději začnu od začátku…

Před několika lety mi na jedné ze svých návštěv u nás dal jistý šikovný sukulentář (kromě dalších rostlin) i jednu se slovy, že ji dostal či nakoupil (už si nepamatuju, jak to přesně říkal) za našimi západními hranicemi a že mně udělá určitě větší radost, než jemu samotnému. Já jsem zajásala, neboť to byl další kaudexní šťavel a hlavně kvetl růžově, na rozdíl od všech dalších žlutokvětých určených i neurčených kaudexních druhů, které jsem do té doby pěstovala. Jméno je prý asi jen přibližné a že už si to jistě dohledám sama.

Popis druhu Oxalis articulata jsem si tedy dohledala v jedné starší publikaci o chilské flóře od Dr. Reicheho (k volnému stažení na netu). Popis více méně souhlasil, spokojila jsem se tedy s tím, že je to doopravdy tento druh a víc jsem se o nic nestarala. Oxalis měl 2 výrazné vegetační cykly během roku. Třičtvrtě roku vyháněl početné listy, už od mládí viditelně krátce ochlupené stříbrnými chloupky na řapících i opaksrdčitých lístcích, tvořících po trojicích složený list a povětšinou v zimě jsem jej nechávala bez vody spát, aby si odpočinul a nabral síly. Loňskou zimu od vrcholu odeschnul víc, než bylo zdrávo, ale naprosto bravurně si s tím poradil a vyhnal pod zaschlým místem další růstové vrcholy. Podle mého jsou tyto rostliny na poškozování svých křehkých stonků zvyklé a snadno znovu obrážejí buď z báze bývalého stonku či rovnou z dužnatého tmavého kořene.

Když jsem si dnes tyto náhradní vrcholy fotila, rozhodla jsem se podívat na celý kořen, jak zde vlastně nové stonky vznikají. Rostlina si už stejně zasloužila přesadit, vymnula jsem tedy zbytky substrátu a mohla pak sledovat, jak na boku hlavní „boule“ kořene vznikají nové „bouličky“ . Tyto boule – články daly rostlině i druhové jméno – articulata znamená článkovitý. Nové bouličky se dají snadno odlomit, jedna z nich už má dokonce vlastní kořeny. Je to vlastně podobná strategie, kterou používá množství dalších sukulentních rostlin (Senecio, Sansevieria, Haworthia atd.). Tato schopnost spolu s množstvím semen, která je rostlina schopná vytvářet, pravděpodobně způsobily tak masívní rozšíření tohoto druhu z jižní Ameriky (původně jih Brazílie, sever Argentiny, střed Chile, Uruguay, Paraguay) do dalších zemí mírného pásma v Západní a Jižní Evropě, Severní Americe, západu Austrálie a Nového Zélandu. Zde rostlina obsazuje různá nepříliš vlhká místa spolu s původními rostlinnými druhy. Alespoň že hezky kvete, květenstvím na dlouhém stvolu (je vždy delší, než listy) je okolík růžovofialových květů s pěti petalami. Rozšíření rostliny  dál do studenějších končin zabránilo jen problematické přezimování kořene, citlivého na vlhkost při trvalejších nízkých teplotách. Naše mokrá zima jim zkrátka nedělá dobře, ale kdyby šlo dát rostlinu pod nějaký částečný kryt, možná, že by pár zim přežít mohla. Ale nebudu spekulovat o něčem, co nemám vyzkoušené, i když teď už zkoušet mohu – rostlině jsem z kořene oddělila dva články, takže s trochou štěstí budu mít tři identické rostliny.

Podle netu prý už existuje několik dalších forem či poddruhů, lišících se barvou květu a možná i listů (subsp. rubra, f. crassipes ?). Pídit se  po nich určitě nebudu, ale nikomu je neberu, určitě mohou být okrasnější, než obyčejný, tak trochu „vlezlý“ O. articulata.   R.

Summary:

Description and experiences with growing of Oxalis articulata.

Fotografie 2:

1. Oxalis articulata - ztloustlé kořeny (rhizoms)

2. Oxalis articulata - květenství (inflorescence)

3. Vrchol rostliny (Top of a plant)