ZEL(e)NÉ LISTY

Othonna carnosa Lessing (1832)

Fotografie 1:

1. Othonna carnosa

2. Květenství

......................................

Mívám párkrát za rok psací krizi. Jirka vždy vyzvídá, co budu psát a já si v duchu kladu jinou otázku, jestli vůbec budu... Témat mnoho, ale chybí ta pověstná spisovatelská slina. Není to poprvé, vím, že se to musí nějak překonat. I když člověk zpočátku jen něco tzv. vypotí a ví, že po revizi uslyší, že je to nic moc, nezbyde, než to zase zkoušet se znovu rozepsat.

Poznámky k Othonna carnosa jsem si vypsala už asi před měsícem, přendavala jsem je z místa na místo, až se mi díky nějakému poťouchlému domácímu skřítkovi nenápadně vytratily. Donutilo mě to se k tématu zase vrátit, ačkoliv milá otonka kvetla postupně už asi třetím květenstvím. Při hledání fotografií jsem zjistila, že kvetla už i vloni, to však u nás byla teprve pár měsíců po tom, co jsme ji dostali od kamaráda Michala Rejzka.

Možná vás napadne, že už jste tuto otonku někde viděli. Existuje totiž několik druhů, vzdáleně podobných O. carnosa – první např. O. clavifolia, ta je však kompaktnější, s o něco kratšími větvemi i listy a hlavně v období sucha neztrácí staré listy. Podobná je také mnohem vzrůstnější O. opima s delšími sivě zelenými listy.

Othonna carnosa, pocházející z oblasti Východního Kapska může mít listy až 5 cm dlouhé (průměr listů cylindrického tvaru je okolo půl centimetru), zelené s narůžovělými špičkami. Květenství tvoří několik úborů se žlutými květy, okrajových jazykovitých (pro neznalé to jsou ty, co na kopretině trháme stylem: má mě rád - nemá mě rád) je 7- 15. Jak praví encyklopeie, v případě dřívějšího druhu O. alba, který je zahrnutý v rámci O. carnosa, mají květy bílou barvu. Přítomností jazykovitých okrajových květů se také odlišují obě existující variety: v. carnosa je má, kdežto u v. discoidea chybí.

V pěstování nejsou žádné zvláštnosti, O. carnosa dostává vodu v létě, což souvisí s jejím původem z oblastí, kde srážky přicházejí v období letních měsíců a i přes zimu díky mé obavě, aby neshodila příliš starých listů. Ideálni je jí postavit vedle celoročně zalévaných rostlin, aby se s vodou tzv. přiživila, ale ne v plné míře.

Mnohý může namítnout, že existují hezčí otonky, s čímž musím souhlasit, ale zároveň namítnout slovy klasika, že krása může být opravdu hodně relativní pojem a platí to i u oton.... R.

Fotografie 2:

1. Othonna opima

2. Othonna clavifolia (malé foto)