ZEL(e)NÉ LISTY

Orostachys malacophylla (Pall.) Fisch. - velkodruh nebo komplex samostatných druhů ?

Fotografie 1:

1. O. malacophylla, Ussuri

2. O. malacophylla (zelenožlutá forma)

3. O. malacophylla, Ulaanbaatar, Chingeltei, Mongolsko 

...............................................................................................

Odkud až kam jsou ty malacophylly? - chtělo by se parafrázovat nad hromádkou květináčů orostachysů (správněji ovšem skloněno – orostachyd - podle ženského rodu) s rozdílnými ale vlastně také podobnými růžicemi. Dnes se nechci zaměřit na představování jednotlivých druhů, poddruhů, variet či forem jedné skupiny mrazuvzdorného rodu Orostachys, spíše na to, jak je stále obtížné taxonomicky jednoznačně uchopit jednu kytku z velkého areálu výskytu. Bylo by to krásné mít vyřazené květináče orostachyd, v každém jmenovku se správným jménem a lokalitou a mít jasno, co je co. Příroda si to ale řeší po svém, vyvíjí se, experimentuje a variuje si, jak se jí to zrovna chce, či jak potřebuje. Náš jmenný binomický systém dle Linného za tím v podstatě pouze klopýtá.

Orostachydy mě oslovily svoji řádově menší popularitou (a jistou záhadností spojenou s nedostupností) ve srovnání s jinými krasulovitými rody, například netřesky. Začal jsem je sbírat, abych si je časem ujasnil a srovnal do přihrádek. Mezivýsledek mě zatím více než ohromil – vedle zahradnicky nejrozšířenějších a ustálených klonů existuje svět nádherných rozmanitých rostlin z různých oblastí a míst Dálného východu, Číny, Koreje a Japonska, nechá se říci – co lokalita, to jiná forma. Nejvíc to platí o dvou nejrozšířenějších druzích, Orostachys spinosa a Orostachys malacophylla. Protože mi letos přibylo nejvíce malakofyl, zaměřím se dnes na ně, aktuálně mám kolem deseti podle mne více či méně příbuzných rostlin.

Podle zemí, kde příbuzenstvo O. malacophylla domácky roste, na ně místní botanici hledí různými pohledy, jinak je dělí v Číně, jinak v Japonsku a poslední výzkumy v Rusku spějí též k jinému schématu druhů a jejich vazeb. Já to jako botanický amatér mohu tak maximálně pozorovat, přidávat jmenovky a myslet si své.

Klasická Orostachys malacophylla v základní podobě je i u nás dost rozšířená, ta moje pochází z Mesagarden od Steva Bracka a vypadá očekávaně, dle popisu. Literatura uvádí výskyt na velkém území Číny, potom v Mongolsku, Koreji, Japonsku a též i ve východních oblastech Ruska. Mám jeden taxon z Mongolska, lokalita Ulaanbaatar, pohoří Chingeltei (což je zaručená malacophylla) a druhý taxon z Ruska z pohoří Ussuri, o kterém se také domnívám, že by patřit k tomuto druhu. Rozdíly vůči základní sevřené zelené formě jsou zřetelné z fotografií.

Velmi blízce příbuzným taxonem je tzv. Orostachys aggregata, někdy udávaná jako samostatný druh, někdy jako varieta malakofyly. Rostlina získaná též od S. Bracka vykazuje naprostou vzhledovou shodu s O. malacophylla (takže zde nevím), ale získal jsem nedávno úžasný materiál z Japonska, z ostrova Hokkaido. Jde o tři formy ze tří lokalit (pobřeží u města Iwanai, mys Erimo a skála v městě Utoro) s naprosto odlišným vzhledem – jaká to nádhera a botanické matení.

Fotografie 2:

1. O. aggregata, Erimo

2. O. aggregata, Utoro

3. O. aggregata, Iwanai

Na konec jsem si nechal květináče se zdánlivě nejvzdálenějšími příbuznými O. malacophylla, i když se mi jako laikovi jeví pořád jako jedna rodina. Je to například Orostachys iwarenge (někdy samostatný druh, někdy varieta), který je poměrně zamotán s taxonem Orostachys boehmeri (u nás je frekventovaný pouze v podobě kultivaru či formě Keiko). Obě tyto formy jsou si blízké a nemají k malakofyle daleko. Poslední kuriozitkou by mohl být exemplář Orostachys furusei z jižního Sachalinu z Ruska, lokalita poblíž obce Novikovo. Tento druh není sice uznáván jako platný z hlediska Plant List v BG Kew, ale zrovna ruští botanici jej standartně uvádí, stejně jako další druhy z okruhu malakofyly – O. maximoviczi, O. gorovoi, O. paradoxa. Aspoň mám co dál shánět.....a na co se těšit. J.

Fotografie 3:

1. O. malacophylla

2. O. iwarenge

3. O. boehmeri (Keiko)