ZEL(e)NÉ LISTY

Orbea wissmannii (O.Schwartz) Bruyns (2001)

Fotografie 1:

1. Orbea wissmannii

2. Stonek s poupaty (Stem with buds)

3. Detail stonku (Detail of stem)

..........................................................

Fakt, že tato nevelká rostlina vystřídala za třičtvrtěstoletí čtyři rodová jména (Caralluma, Pachycymbium, Angolluma, Orbea) svědčí o tom, že si s ní botanici tak trochu nevěděli rady. Já osobně jsem ji nakoupila se jmenovkou Caralluma wissmannii od kolegy, který se v bývalé čeledi Asclepiadaceae (dnes Apocynaceae) docela dost vyzná, takže jsem se mohla spolehnout, že je název správný. Správný byl, jen trošičku zastaralý, ale kdo má pořád sledovat přesuny mezi rody…Sama třeba dodnes říkám rostlinám rodu Larryleachia postaru Trichocaulon a každý mi rozumí. Musela jsem tedy chvíli hledat, než jsem se dobrala správného názvu. Tedy správného, asi bych měla raději říkat posledního, bůhví, čím nás ještě systematici překvapí.

Základní Orbea wissmannii pochází z jihu Saudské Arábie, severního a jižního Jemenu (ta naše ze severního). Jak už jsem psala, není to žádný obr, zelený stonek s půlcentimetrovými zašpičatělými hrbolky dorůstá ani ne 10cm. Při dostatku slunečního světla je velmi skromně větvený stonek posetý zelenohnědými skvrnkami, výraznějšími na straně, obrácené k jihu. Úzce kuželovitá vzpřímená poupata se objevují kousek pod vrcholem každého stonku. Stopka každého květu je dlouhá asi 1cm. Květ s úzkými laloky má kolem 3cm v průměru. Zvenku je nenápadně šedozelený, uvnitř červenožlutý se žlutými laloky. Střed je žlutý. Květ vydává vůni nevábnou pro čich člověka, zato lákavou pro čichové orgány hmyzu, který podobně jako u dalších stapeliovitých provádí náročnou operaci opylování.

Aby toho nebylo málo, exitují ještě další dvě variety: v.eremastrum (hodně volně přeložím jako pouštněhvězdná) ze severního Jemenu a Arábie s bleděžlutými květy (právě ty asi svítí na poušti jako hvězdičky) na kratších stopkách, ohnutých dolů a v.parviloba z jižního Jemenu a Ománu s květem o poznání menším, než má základní O.wissmannii. Napovídá tomu i její název – parviloba znamená malolaločnatá. Ani jednu z nich nemám a pravděpodobně shánět nebudu, zas takový nadšenec pro „asklepky“ nejsem.

Pěstování není extra náročné, v zimě sucho a tepla přiměřeně (u nás je O.wissmannii v blízkosti radiátoru a ventilátoru, který rozhání teplo z něj do prostoru). V sezóně určitě dostatek slunce a vzduchu, aby substrát dobře vysychal a do kořenů se nedala nějaká nevítaná hniloba. Substrát je s příměsí pemzy, která dělá kořenům stapeliovitých dobře. Určitě doporučuji preventivní zálivku nějakou chemií proti kořenovce a vlnatce (my zalíváme jednou ročně před koncem sezóny Confidorem, ale jsou i další prostředky).

Ačkoliv jsem chtěla původně karalumu, nákupu O.wissmannii ani trochu nelituji, rostlina nevypadá, že by se z ní časem stala nějaká obluda, s kterou si člověk neví rady. Ještě k tomu ochotně kvete a v našem lufťáku (s dovolením si půjčím termín plzeňského kaktusáře Míry Naxery) ať si „smrdí“, jak chce…. R.

Summary:

Description and experience with growing of Orbea wissmannii from northern Yemen.

Fotografie 2:

1. Detail středu květu (Detail of flower)

2. + 3. Rostlina s květy (Plant with flowers)