ZEL(e)NÉ LISTY

Monanthes polyphylla Haworth

Fotografie 1:

1. Listové růžice (Rosette of leaves)

2. Monanthes polyphylla

......................................................

Před několika dny nám náš přítel (a přispěvatel) Jirka „Kytička“ oznámil, že se chystá jet na Kanárské ostrovy. Pokud by se rozhodoval sám, asi by to vzal ještě kus západněji přes oceán. Tentokrát však nejede za kaktusy, ale na něco jako svatební cestu. Kanárskými ostrovy lišácky spojí příjemné s užitečným: potěší čerstvou novomanželku (zdravíme Lenku) a zároveň dostane příležitost sem tam zahlédnout nějaký ten sukulent. A když tak vzpomínám, možná v tom hraje úlohu i skutečnost, že Jirka už několik let vlastní český překlad botanické publikace právě o Kanárských ostrovech, kterou mi kdysi nezištně zapůjčil. Proč to sem tahám? Chystám se vám totiž napsat o sukulentu, který s trochou štěstí může Jirka na „Kanárech“ potkat.

Monanthes polyphylla z čeledi Crassulaceae jsem poprvé „naživo“ viděla na přelomu tisíciletí na jedné z plzeňských kaktusářských výstav. Pěkný trs v nízké mističce vystavoval Zdeněk Zíka, jeden z mála tehdejších šiřitelů sukulentů na Plzeňsku. Nemusela jsem ani moc prosit a hned jsem od něj dostala pár řízků, abych si ho také vyzkoušela pěstovat. Ono to totiž není zas tak úplně jednoduché, protože se občas stane, že z trsu rostliny v dlouhodobě přemokřelém substrátu zůstanou jen vrcholky nízkých stonků a je nutné okamžitě přikročit k novému zakořenění. Tehdy se mi v podmínkách panelákového bytu ani nepodařilo řízky zakořenit a tak jsem kapitolu Monanthes polyphylla na čas nadobro uzavřela.

Před dvěma lety jsme M.polyphylla objevili v prodeji na pražské výstavě. Protože jsem už věděla, že pokud má rostlina vhodné podmínky k růstu, dokáže vytvořit nádhernou skupinku nizoučkých stonků se žlutozelenými listy a v květu je ještě hezčí, neváhali jsme a za pár korun kytku zakoupili. Od té doby u nás spokojeně (občas i nespokojeně – vloni v těch největších vedrech málem řekla sbohem) prosperuje a letos se pochlubila i zajímavými netuctovými květy. Začala jsem se trochu víc zajímat, co o ní píše odborná literatura a dozvěděla se, že jako druh má dva mírně odlišné poddruhy: základní ssp.polyphylla, který asi nejlíp poznáte při pohledu zhora, kdy tvar olistěných stonků je půlkulatý (dole širší a nahoře zaoblený), kdežto u ssp.amydros je tvar stonků cylindrický (stejně široký dole jako nahoře). To je asi nejviditelnější rozdíl, který si snadno u stálezelených rostlin zjistíte sami a ty ostatní už nechám na vaší zvídavosti.

Myslím si, že přestože naše rostlina určitě nepochází přímo od něj, měl by asi Zdeněk Zíka radost z toho, že už M.polyphylla umím trochu pěstovat. On už dnes bohužel předčasně pěstuje kytičky v kytičkovém nebi a shovívavě nahlíží na naše leckdy složité pěstitelské úsilí… R.

Summary:

Description and experiences with growing of Monanthes polyphylla from Canary Islands.

Fotografie 2:

1. Květ (Flower)

2. Detail listů (Detail of leaves)

3. Poupě (Bud)