ZEL(e)NÉ LISTY

               Monadenium ritchiei P.R.O.Bally

Fotografie 1:

1. Monadenium ritchiei ssp.ritchiei

2. Vrchol stonku (Top of the stem)

3. M.ritchiei ssp.nyambense

....................................................

Abych některým rodům v naší sbírce nepřála víc než těm ostatním, zabloudím tentokrát do skupiny monadenií. Pokud vám název Monadenium nic neříká, tak vězte, že jde o převážně africký rod z čeledi Euphorbiaceae. Většina druhů roste ve východní Africe (Tanzania, Kenya, Somalia, Etiopia), jen několik zástupců lze najít v dalších afrických zemích (Angola, Zaire, Zimbabwe, Malawi, Mozambik, Zambie, RSA atd.). Samotný název je složeninou dvou řeckých slov: předpony mono-, což znamená jedno- a dalšího slova aden, což je žláza. Tato nektarová žláza, vytvarovaná jako koňská podkova se vytváří spojením 4 žláz. Mezi monadenii najdete stonkové sukulenty i kaudexy, naprostá většina rostlin nemá trny, nebo jsou velmi redukovány. Stejně jako euforbie i monadenia mají jedovatý latex.

Monadenium ritchiei pochází z Keni. Sukulentní trávovitě zelený stonek s oblými zhruba 1-2 centimetrovými bradavkami může v přírodě dorůst až do 40 centimetrů. Bývá většinou rozvětvený a na vrcholech má přisedlé sukulentní opakvejčité listy třícentimetrové velikosti.

V období sucha listy zasychají a opadávají.

Rostlina je jednodomá (smačí i samiččí pohlavní orgány jsou na jedné rostlině), narůžovělé květy- cyathia se objevují kolem vrcholů stonků. Uvnitř cyathia vyčnívá blizna a později se objevují tyčinky. Obojí se většinou nesejde v jeden moment a sprášení ještě komplikuje nektar uvnitř cyathia. Pokud se podaří pyl přenést na nějakou bliznu, začne se tvořit trojboký semeník, oproti euforbiím více protažený do délky.

Po dobu zrání bývá svěšený dolů, těsně před vymrštěním zralých semen se napřímí. Semena jsou šedohnědá a opět spíše oválná.

Monadenium ritchiei má kromě základního druhu ještě dva poddruhy: M.ritchiei ssp.nyambense, které je tmavě zelené, má menší bradavky a kratší stonky (do 15cm) a M.ritchiei ssp.marsabitense, které středně zelené stonky do 25cm délky a nejmenší bradavky z celého druhu.

S monadenii je třeba zacházet s trochou opatrnosti, substrát by měl být propustný, já osobně míchám pemzu s pískem a kompostovkou a podle druhu měním jednotlivé poměry přísad. Rostliny by neměly být delší dobu přemokřelé, jinak mohou přijít o kořeny. Přes zimu držím M.ritchiei nasucho a vzhledem k východoafrickému původu i docela v teple – buď v bytě nebo ve skleníku poblíž radiátoru, aby se aspoň občas rostlina „ohřála“.

Protože pěstování monadenií není úplně jednoduché, myslím si, že teprve čekají na větší rozšíření do sukulentních sbírek. Přesto to s nimi zkuste, určitě nebudete litovat. R.

Summary:

Description and experiences with the growing of Kenyan Monadenium ritchei from family Euphorbiaceae.

Fotografie 2:

1. M.ritchiei ssp.nyambense

2. Cyathium

3. M.ritchiei ssp.marsabitense

4. Detail stonku (Detail od stem)