ZEL(e)NÉ LISTY

Monadenium pedunculatum S.Carter (1987)

Fotografie 1:

1. Rostlina na začátku sezóny (Plant at the beginning of growing seassion)

2. Monadenium pedunculatum

3. Cyathium

..............................................................................................................

Když jsme si vloni na dálku objednávali rostliny v jedné západní pěstírně, věděla jsem, že bych určitě chtěla nějaké rostliny rodu Monadenium. Dopředu jsem měla představu, že by to měly být nejlépe geofyty, ale těch je v encyklopedii Dicotyledons spousta a obrázků k nim velice poskrovnu. Vybírá se tedy většinou, jak se lidově říká na blind (co to asi přesně znamená? – samo se to nabízí - na slepo, jak radí němčinář Jirka). Když přišlo právě M.pedunculatum, trochu jsem zalitovala, že jsem si nevybrala jiné. Ze substrátu trčel vršek hnědého kořene a to bylo všechno. Asi pochopíte, že jsem nijak nejásala, ale co jsem chtěla, to jsem měla.

Rostlina později ožila, narostlo jí několik kopinatých nevýrazných listů na tenkém stonku a na podzim poslušně zežloutla a uložila se k zimnímu spánku. Ten jsme jí dopřáli společně s dalšími východoafrickými kolegy v blízkosti radiátoru ve skleníku, aby si užila tolik potřebného tepla alespoň na pár hodin denně. Na jaře jsem starostlivě pozorovala, jestli tmavý kořen vše přežil ve zdraví. Přežil, narašil a vytlačil opět vytlačil náznak stonku s několika listy. Hned vzápětí se objevily také docela vzhledné květy. Bylo to několik jednotlivých cyathií na delší stopce (druhové jméno pedunculatum znamená stopkatý a vztahuje se právě na stopky květů). Zajímavá byla barva květů – bílorůžová, svítící mezi zelenými a žlutavými cyathii dalších druhů. Spolu s květy narůstal i stonek s kopinatými listy, o něco delšími a vzhlednějšími, než minulou sezónu. Květy dokvetly, zaschly, stonek zůstal a listů je teď ještě o něco více.

Toto stopkaté monadenium pochází z docela široké oblasti východní Afriky (Burundi, jižní Tanzánie, jihovýchodní Zaire, severní Zambie a Malawi) a nalezli byste jej v docela slušných nadmořských výškách (780 – 1200m.) na loukách v řídkých lesích. Olistěné stonky, vyrůstající z tlustého kořene, ukrytého v substrátu a dorůstajícího až 6cm v průměru, asi není jednoduché v přírodě najít. Myslím si, že se rostlina prozradí vždy až v květu, nebo jen, když roste na nějakém málo porostlém místě. Jako všechna další monadenia při poranění rostlina roní bílý jedovatý latex (patří do čeledi Euphorbiaceae, takže není divu) a myslím si, že její stonek či stonky jdou ve vhodné době řízkovat, aby pak zakořenily a pravděpodobně udělaly i nový kaudex. Já jsem však neměla to srdce letos na tak vzhledně narostlé rostlině provádět nějaké mičurinské pokusy, zůstala tedy tak, jak na jaře obrostla a já budu doufat, že ve zdraví přežije v naší sbírce i druhou zimu.   R.

Summary:

Description and experiences with growing of African Monadenium pedunculatum from family Euphorbiaceae.

Fotografie 2:

1. Monadenium pedunculatum

2. Cyathia (Cyathias)

3. Stonek a listy (Stem and leaves)