Mestoklema arboriforme - vykopaná hřivna pro bonsaisty i sukulentáře
Mestoklema arboriforme (Burch.) N.E.Brown ex H.F.Glen –
vykopaná hřivna pro bonsaisty i sukulentáře
Fotografie 1:
1. + 2 + 3. Semenáče (Seedlings)
........................................................
Tuhle kytku mám ze dvou zdrojů a tím byla v obou případech semena z „normální“ zahraniční zasílací firmy. Takže žádný „kopanec“ z přírody. Tou vykopanou hřivnou z názvu totiž míním původně zakopanou hřivnu či opomíjenou rostlinu, vysetou a objevenou pro další pěstitele.
Rod Mestoklema patří do čeledi Aizoaceae, do skupiny navzájem příbuzných, známějších a větších rodů – Delosperma, Trichodiadema a Drosanthemum. Dle literatury má pouhých 6 druhů, z nichž jsou pěstovanější a i v semenech nabízenější M. tuberosum a M.arboriforme. Obě tyto mestoklemy jsou nesmírně tvrdé, odolné a houževnaté rostliny, na internetu se u nich uvádí pěstební zásada = maximum slunce + minimum vody. Obě jsou i celkem vzhledově zajímavé a atraktivní a tudíž poněkud nechápu, proč se tak málo pěstují a také proč se o nich tak málo píše. Základní informace o Mestoklema arboriforme má Honza Gratias ve své slavné kaudexové knize.
V přírodě má jít o keřík stromkovitého vzhledu s výškou do 30-50cm a tloušťkou stonku do 3cm. Zcela určitě může jít při těchto rozměrech o velmi letité rostliny vzhledem k pionýrským (či skautským) podmínkám na stanovištích, kde rostou. Tyto stanoviště jsou velmi suché části jihozápadu JAR. Na internetu je k vidění jeden superkrásný (a zřejmě superstarý) přírodní exemplář s úžasně ztloustlým tmavým stonkem ( nebo už kmenem ?). Taková rostlinka nás zřejmě v našich evropských podmínkách v řádu desítek let zřejmě nečeká, přesto už i jednoleté semenáče naznačují slibný habitus a tříleté rostliny jsou už vyloženě pohledné. Komu nebude stačit tloustnoucí stonek s loupající se borkou, může se pustit do pomalého obnažování tmavých silných kořenů. Bylo by lákavé i u tohoto druhu zkusit třeba bonsajový styl „strom na skále“, kdy kořeny zpočátku pod zemí obrostou pohlednější kámen a posléze jsou po odhalení kamene nad substrátem efektně rozloženy po „skále“.
Ještě něco málo ke kvetení. Už dvouleté semenáče se hromadně pouští do kvetení na koncích větviček. Tedy upřímně – tyhle žlutooranžové květy mají krátké trvání a nejsou zrovna nic moc. Ale M.arboriforme se může stát doopravdy ideální rostlinou pro sukulentní bonsajisty, kteří mají odpor k násilnému zasahování do vzhledu stromku tvarováním nebo i střihem. Ona se totiž M.arboriforme v podstatě tvaruje sama. Už od útlého věku se větví, a to i poměrně dost nízko na stonku. S rostoucím počtem větví se zpomaluje růst celé rostliny. Sukulentní listy mestoklemy připomínají delospermy a jsou celkem hodně trvalé. Velice pomalu odspodu usychají a pravidelným trpělivým odstraňováním suchých zbytků lze udržet keřík v „pokojové“ čistotě. Růstové období je přes naše léto, v zimě lze u starších kytek zálivku zcela vypustit, u mladších provést jen slabou udržovací. Teplotně je vhodné chladnější zimování, kdy se zcela zastaví růst a kytka odpočívá. Ale i v samotném hlavním růstovém období může být zálivka velice střídmá a nárazová, přirozenému vzhledu kytky to jen prospěje.
Co dodat - pokud na
tuhle záležitost někde v seznamu nebo v prodeji narazíte – zkuste.
Neměla by z ní nikdy vyrůst obluda veliká, vždy je možné ji přece jen trochu
přistřihnout a i s pomalu tloustnoucím kmínkem lze se časem dobrat velice
zajímavé sukulentní bonsaje. J.
Summary:
Description and experiences with growing of Mestoklema arboriforme from family Aizoaceae.
Fotografie 2:
1. + 3. Květy (Flowers)
2. Mestoklema arboriforme, Hamanskraal, RSA
