ZEL(e)NÉ LISTY

Malephora crocea (Jacq.) Schwantes - záhada s měděným květem

Mám radost, že jsem vyřešila další ze záhad naší sbírky. Když jsem hledala obrázky několika nových druhů trichodiadém, které v těchto dnech vysel Jirka z povětšinou lokalitních semen jedné americké firmy (mimochodem velmi kvalitní KLÍČIVÁ semena, a to nejen u „mesemb“), objevila jsem fotografie záhadné rostliny z čeledi Aizoaceae, kterou jsme dostali před časem jako bezejmenný dárek od jednoho plzeňského sukulentářského kolegy. Rostlina dlouho kvetla velice zvláštně vybarveným květem. Barvu bych definovala spojením několika odstínů: žluté, růžové, oranžové a červené. Výsledkem je odstín, který už mohu jednoslovně pojmenovat díky znalosti anglického názvu rostliny – Coppery mesemb – jako měděný. Přesně tuhle barvu má měděný plech, než zoxiduje a pokryje se zelenou měděnkou. Květ se otvíral vždy v poledne, semeníkem byla tobolka s 12 částmi.

Docela vysoká rostlina (až 15cm i s květem) má i zajímavé listy. Jsou velmi ztloustlé, naspodu kýlovité, nahoře téměř ploché, do 4cm délky a na sobě mají stíratelný šedomodrý povlak. Mezi vstřícně rostlými objímavými listy jsou delší úseky do růžova zabarveného stonku, který se dál větví z axil listů. Rostlina nepatří zrovna mezi miniatury, takže ji i bez květu mezi ostatními drobotinami v naší sbírce zaručeně nepřehlédnete. Rostlina má i svou žlutě kvetoucí formu.

Jméno rodu Malephora vzniklo ze dvou řeckých slov: „male“ znamená paže či díra a „pherein“ je na sobě nosit. Název tedy pravděpodobně souvisí se vzhledem rostliny. Rostliny rodu Malephora rostou v areálu od jižní Namibie až po jihoafrické provincie Severní a Východní Kapsko. Voskový povrch listů napovídá, že jsou uvyklé silnému slunečnímu záření a podle areálu výskytu i delším obdobím bez srážek. Druh M.crocea je v kultuře znám už přes 2 století a je dnes zahradnicky hodně rozšířený. Existuje jiný druh tohoto rodu – M.herrei, který využívají i skalničkáři, protože díky svému původu z velmi chladné části JAR toleruje hodně nízké teploty.

M.crocea patří k nenáročným rostlinám. Substrát raději volte propustný, v letní sezóně zalévejte spolu s jinými sukulenty, v zimě zálivku raději omezte na minimum. Rostlinu nemusíte množit jen ze semen, která prý spolehlivě klíčí, může se množit i řízkováním. Nelekněte se, stonek prý je dutý. Od původního majitele jsem se dozvěděla i to, že M.crocea mu přežila na zahradě v květináči pod jehličnatým stromem ověřených -9 stupňů. Takže se asi nebude jednat o nějakou „citlivku“.

Stejně jako u dalších no-name rostlin v naší sbírce mi vždy udělá radost, když se mi nakonec podaří kytce přidělit správné jméno. Jak sami vidíte, většinou k tomu dochází, když hledáte úplně něco jiného, ale to už tak v životě bývá a to nejen v botanickém světě.    R.

Fotografie:

1. Malephora crocea

2. Stonky

3. Listy a nové větve

4. Odnože na bázi

5. Květ