ZEL(e)NÉ LISTY

Lithops karasmontana (Dinter & Schwantes) N.E.Br.

Fotografie 1:

1. Lithops karasmontana ssp.karasmontana

2. Květy (Flowers)

3. Nová rostlina uvnitř staré (New plant inside old plant)

....................................................................................

Dopředu se omlouvám všem, kteří považují litopsy za své nejmilejší sbírkové miláčky a podle toho se jim věnují a studují o nich všechno možné, co jim přijde pod ruku. Co se týče litopsů, jsem naprostý laik a asi by mě nejlépe definoval název čekatel – pozorovatel. Pokud však chceme představovat rostliny z naší sbírky, nevyhneme se i těm menšinovým, ke kterým litopsy patří. Na druhou stranu mi připočtěte k dobru fakt, že se mi živé kameny vždycky líbily a posledních pár let mi až na jednu výjimku žádný neumřel. Je s nimi sice trochu víc práce, než má třeba Chróstal se svou sbírkou mrtvých kamenů, ale on má zase tu smůlu, že mu na rozdíl od mých kamínků ty jeho nikdy nekvetly a velice pravděpodobně nikdy nepokvetou J.

Proč jsem si jako první vybrala právě L.karasmontana? S několika varietami je to asi nejpočetnější druh naší skromné sbírečky a ještě k tomu jsem si ho kdysi vlasnoručně vysela a mohla ho pozorovat od prvního klíčení, převlékání až po první květy. S klíčením nebyly žádné potíže, zakoupená semínka jsem vysela klasicky na povrch výsevového substrátu a po vyklíčení většiny semen brzy začala větrat a tím i otužovat. V původním květináčku semenáčky zůstaly od jara až do podzimu, kdy jsem je z obavy před hnilobou a hlavně nenechavou smutnicí rozpikýrovala po 4 do nejmenších květináčků s hlinitopísčitým substrátem a drenáží na dně. V nich zůstaly v podstatě s občasným přihnojením až dodnes, ale tuším, že mi pravděpodobně příští rok nezbyde, než rostliny přesadit, protože po každém jarním převlékání potřebují víc a víc místa.

Jako správný laik si litopsy vybírám podle kresby na vrcholu těla, vyžaduji buď výraznou barvu, nebo pěknou kresbu. Obojí L.karasmontana a jeho poddruhy (bella, eberlanzii, karasmontana) a jejich další variety ( aiaisensis, bericheana, summitatum, tischeri) můj rozmar bohatě splňují a jejich bílé voňavé květy jsou už jen bonusem navíc. Zalévám po převléknutí těla přiměřeně podle počasí, ale dbám na to, aby nikdy nestály dlouho ve vodě. Přes zimní měsíce vodu úplně vysadím.

Už od začátku pěstování jsem litopsům poctivě míchala substrát zemina – písek – přesátá antuka (1:1:1), což se mi docela osvědčilo a litopsy si nijak nestěžovaly. Při přesazování příští rok se pokusím o to samé, pokud se mi podaří jinak nepoužívanou antuku někde vyhrabat. V poslední době mě také opustila stará myšlenka sesazení litopsíků do jedné keramické misky; nejlíp jim je asi každému zvlášť, navíc pak nemusím spekulovat, jestli zalít či ne, když se některé kousky převlíkají a jiné už jsou chvíli v novém (pro případné neznalé: uvnitř těla litopsu se určitou část roku vyvíjí nové tělo, přičemž ze starého zůstanou jen vnější obaly, které postupně zasychají – prostě řečeno nové tělo „vycucne“ to staré – a v tuto dobu není vhodné rostliny zalévat, jinak mohou rychle podlehnout hnilobě).

Myslím si, že přes můj neskonalý obdiv k rostlinám tohoto rodu už mi jich moc přibývat nebude, ale sem tam stejně asi neodolám a naší sbírečku rozšířím o nějaký další, zvlášť vyvedený kousek. Vy, kterým se líbí litopsy jste na tom asi podobně, nebo ne? R.

Summary:

Description and experiences with growing of Lithops karasmontana and its varietes.

Fotografie 2:

1.+ 2. Lithops karasmontana ssp.karasmontana v.tischeri

3.+ 4. Lithops karasmontana ssp.karasmontana v.summitatum