ZEL(e)NÉ LISTY

Leucophyta brownii Cass. – drátovec od protinožců

Fotografie 1 - Leucophyta brownii

..........................................................................

Myslím si, že kdybychom udělali anketu, cože to jsou ty naše Zel(e)né listy zač, asi by vyhrála nejčastější odpověď – to je ten praštěnej web s těma divnejma kytkama. A proto se jako správní ševci budeme držet svého kopyta a budeme v tomto (jak my to cítíme) divno-praštěném poslání pokračovat. Dnes tedy o jedné (ne)běžné kytce dostupné ve většině prodejen, od marketů po normální květinářství. Tam ji nakoupíte s latinským jménem Calocephalus či českým překladem krásnohlávek a zaujme vás na první pohled trochu neuvěřitelným zjevem – chumlem stříbrných zakroucených větviček.

I já jsem jednou neodolal a takzvaný krásnohlávek před třemi lety zakoupil. Pochopitelně jsem jej rychle přesadil z původní rašelinové hmoty do normálního, poněkud písčitého substrátu a raději do většího květináče. V létě jsem ho letnil na zahradě a přes zimu byl uklizený někam do skleníku, kde přečkával téměř nasucho celkem bez problémů teploty pod 10°C, s poklesy i k 5°C. Dotud nic extrémně zajímavého.

Letos v létě mi ta bílá propletená koule větviček padla do oka a já se ji pokusil nějak zušlechtit. A tak jsem rozplétal a stříhal. Dělal jsem to na několikrát, až se mi z toho začala vylupovat jakási kostra budoucího stromečku. Původní podoba je totiž keříček, který onu hlavní kostru poněkud postrádá. Samozřejmě nevím, jak celý pokus časem dopadne, ale nakonec onen tvarovací střih byl opravdu hodně drastický a hluboký a vzniklý tvar je poměrně filigránský. Přesto se mi zdá, že zde určitý bonsajový potenciál může dřímat.

Před dnešním článkem jsem trochu pobloudil po netu a jsem mírně vzdělanější. Většina informací je vzájemně poopisovaných a je potřeba doputovat až k australským webovým stránkám. Rostlina je totiž původem z pobřeží jihozápadní Austrálie, kde roste na úplném písčitém pobřeží oceánu. I tam vytváří asi 1m vysoké a široké stříbřité bochánky z hustě propletených větviček. Je považována za halofyt, tj. snáší mírnou slanost v zálivce i ve vzduchu. Klimaticky by měla snášet teploty klesající i pod 5°C, není však pochopitelně mrazuvzdorná. Patří do čeledi Asteraceae a kvete asi 1cm nahloučenými koulemi žlutých kvítků. Je poměrně oblíbenou zahradnickou rostlinou v bezmrazých zónách a v posledních letech také oblíbenou hrnkovou rostlinou po Evropě i u nás.

Na závěr odpověď pro zvídavé – proč je v názvu rod Leucophyta a v článku rod Calocephalus? Inu botanici i obchodníci si s námi trochu hrají, Calocephalus brownii je synonymum pro správné Leucophyta brownii a proto i ten krásnohlávek by měl být spíš drátovcem, ještě správněji drátěnkou (ale to už jsme zase někde jinde) . I když zase drátovec nám může připomínat spíše známého a protivného škůdce v podobě larvy kovaříků, může být v tomto případě i pohledným keříkem od protinožců.

Pokud někdo máte delší pěstovací zkušenosti s tímto keříkem, podělte se o ně s námi v komentáři. Zmínku o pěstování drátovce jako bonsaje jsem nikde nenašel, přesto bych to pár let zkoušel. Nyní jsem vzal svůj drátovec na milost a pěstuji jej na okně v bytě. Zdá se že spokojeně prosperuje, střídmě ho zalévám a dokonce mu rostou nové krátké větvičky. Nakonec i on by mohl snášet původní obrácený režim, když už je původem z druhé strany zeměkoule.

Na úplný konec ještě jedna......ani to neumím nazvat co. Při prolézání internetu jsem našel i jednu fotku skupiny drátovců s informací, že v německy mluvících zemích oblibují živé rostliny tohoto druhu nastříkat různobarevnými spreji a použít je pak jako úžasnou součást barevných „aranžmá“. Brrrrrr – víc k tomu nemám. J.

Fotografie 2 - Leucophyta brownii po radikálním řezu