ZEL(e)NÉ LISTY

              Kalanchoe humilis Britten (1871)

Fotografie 1:

1.+ 2. Detail listů (Detail of leaves)

3. Kalanchoe humilis

...............................

Rostlina s podivným druhovým jménem byla pro mě nějaký čas záhadou. Dostali jsme ji s tím, že to je asi K.marmorata, ale taková kratší. Tmavěčervená kresba na podobně tvarovaných listech skutečně zmiňovaný druh připomínala, tím však podobnost skončila. Vše se potvrdilo docela nedávno, kdy rostlina začala vytvářet letošní květenství. Bylo jasné, že to bude hodně odlišné. V okamžiku, kdy se otevřely první nenápadné nafialovělé květy, začalo moje pátrání po správném názvu naší další záhady.

Probírání se popisy v sukulentní encyklopedii nevedlo nikam a také internet se ukázal být docela chudý na specializované stránky věnované rodu Kalanchoe. Vyhledávače na vás vychrlí záplavu obrázků K.blossfeldiana (nic proti ní, také jsem s ní před řadou let začínala a později obdarovávala učitelky mých dětí) a s mramorovanými listy jen tu a tam vykoukl obrázek podobné K.marmorata. Nakonec jsem narazila na stránky, kde konečně bylo druhů rodu Kalanchoe docela dost a po pootvírání všech fotografií jsem našla naší rostlině podobnou s krkolomným názvem K.figueredoi. Po opětovném zadání do vyhledávačů žádnou další fotografii síť nenašla, takže jsem si myslela, že jsem na falešné stopě. Nakonec jsem vzala zavděk místy sice maličko stručnou a některými jmény rostlin poplatnou době vydání, přesto pro začátečníky určitě nepostradatelnou českou encyklopedií Sukulenty. Po chvíli listování jsem naší rostlinu našla – byla zde jako K.figuereidoi a psalo se oní, že je to kytka s trochu tajemným původem. Když jsem zadala do vyhledávače správně napsané jméno, vyloupl se zde historický článek pana Croizata, který rostlinu v minulém století popsal. Objevil ji v Mozambiku a pojmenoval ji po profesorovi jménem A.Figuereido – odtud ten prapodivný nezapamatovatelný název. Díky znalosti správnému názvu jsem mohla hledat dál a K.figuereidoi jsem našla zařazenou pod druh K.humilis. Tím bych se měla také dál řídit.

K.humilis se vyskytuje na širokém areálu afrických zemí Tanzánie, Malawi a Mozambik, kde roste na skalnatých místech. Uvádí se výška do jednoho metru se vzpřímeným či poléhavým stonkem, což je mírně ve při s latinským jménem humilis – nízký, rostoucí u země. Naše kalanchoe je podstatně menší, téměř až přízemní a větší výšky kolem30cm dosahuje jen díky květenství. Listy jsou oválné, masité, střednězelené s tmavěčervenými nepravidelnými fleky, částečně se svírají kolem hlavního stonku. Velikost dvojic vstřícných listů se zmenšuje od báze nahoru. Pokud má rostlina dostatek světla, bez kterého se podle mě neobejde, vynikne mramorovaná kresba a povrch listů je mírně voskově ojíněný. Ani nechci domýšlet, jak by rostlina vypadala umístěná někam do stínu pod stolem… Květenství je bohatě větvená lata s drobnými nafialovělými květy, postavenými buď nahoru nebo položenými do stran. Semena jsou drobná a podobně jako u většiny rostlin čeledi Crassulaceae brzy ztrácejí klíčivost.

Přes zimu jsem rostlinu téměř nezalévala, občasnou dávku vody dostává až teď na jaře. Vystačí si s obyčejným dobře propustným substrátem a nádobou velikostí přizpůsobenou velikosti rostliny. Listy jsou mírně „ojíněné“, proto je třeba dávat pozor při manipulaci s rostlinou, abychom ji nezhyzdili neopatrným osaháváním.

Už jsem v některém předchozím článku psala, že vzrůstné druhy rodu Kalanchoe nám nesmí přes práh skleníku. Jak vidíte, u vzhledných drobnějších rostlin tohoto rodu občas rádi uděláme výjimku. R.

Summary:

Description and experience with growing of Kalanchoe humilis from family Crassulaceae.

Fotografie 2:

1. Kvetoucí rostlina (Flowering plant)

2.+ 3. Detail květu (Detail of flower)