ZEL(e)NÉ LISTY

Ipomoea sp., Kruger Park, RSA

Fotografie 1:

1. Ipomoea sp., Kruger Park, RSA

2. Rostlina na začátku sezóny (Plant in the start of growing seassion)

3. Listy (Leaves)

4. Semenáček (Seedling)

......................................................................................................

Asi mi dáte za pravdu, že svlačec dokáže být naprosto úmorným plevelem. Vzpomínám si, jak jsem v dětství u babičky jeho zelenými výhony s trychtýřovitými voňavými květy z nudy krmila králíky, aby se po krátkém čase  na stejných místech objevoval zas a znova. Dnes už vím, že to bylo díky ztloustlým kořenům, které se v záhonech rozšiřovaly s úporností tatarských nájezdníků kdysi v dávnověku. Takže plevel Convolvulus arvensis neboli Svlačec rolní, pěkně prosím ne.

Asi už vás také někdy napadlo, že rostliny, které mohou být plevelem v exotických krajích, můžeme my, šílenci potrefení sukulentářskou vášní, obdivovat jako velikou atraktivní vzácnost. Tím, že kytičky držíme ve vězení květináčků a ve velkém v zajetí bytů, zimních zahrad, skleníků, polykarbonátovníků a dalších azylů před nepohodou, pozorujeme a opečováváme je, co nejvíc to jde, vůbec nám nepřijde na mysl, že naše hýčkaná rostlinka může být ve skutečnosti ve své domovině ve stejném postavení, jako zmiňovaný Svlačec rolní

na záhoncích babiččiny zahrady. Za vším stojí snaha (nejen) rostlin přežít, pokud možno se i rozmnožit a tím si pojistit svou nejistou existenci.

V horké Africe podobným rostlinám nehrozí jen člověk, kterému vadí na záhonech z nějakou plodinou, nebo mlsný dobytek, kterému se stanou vítaným zpestřením potravy; největším nepřítelem je sucho, kdy občasný přísun vláhy ustane a nemilosrdné slunce spálí pomalu vše, na co se jeho ostré paprsky dostanou. V tomto období přežije jen xerofytní rostlina, která si v některém ze svých orgánů udělala jakousi zásobárnu na horší časy. V případě našeho neurčeného afrického svlačce je to kaudexík pod povrchem, zřetelný už u tříměsíčního semenáčku. Netuším, do jaké velikosti může časem dorůst, ale to je otázkou u všech neznámých kaudexů. Důležité je, že i nadzemní zelené výhony jsou velice vzhledné. Vystřihané laločnaté listy pokrývají sametové bílé chloupky. Výhony už od začátku působily ovíjivým dojmem, proto „Krůgerka“ – Ipomoea s lokalitou Kruger Park v Jihoafrické republice dostala místo na parapetu pod bočním ochranným pletivem našeho polykarbonátovníku. Tato provizorní opora se naprosto skvěle osvědčila u všech popínavých rostlin, většina z nich se odměnila násadou poupat a později vytrvalým kvetením. Nejinak tomu bylo u hlavní hrdinky tohoto článku. Dalším poznatkem byla nutnost pravidelné zálivky, jinak podobně jako u jejích dalších kaudexních příbuzných začala vadnout a shazovat spodní listy. Když výhony dosáhly zhruba půlmetrových rozměrů, všimla jsem si otevřeného květu. Modrofialový zvonec s několika světlejšími podélnými proužky nebyl sice úplně otevřený – počasí mi totiž nepřálo a bylo zataženo – přesto jsem udělala několik fotografií. Další otevřené květy jsem promeškala, takže mám nafocený jen ten pootevřený květ.

Před několika lety jsem si objednala semena s názvem Ipomoea sp., JAR modrý květ. Dvě semena mi vyklíčila, rostlina udělala kaudexík, ještě tu sezónu vykvetla a pak po sezóně zašla. Pak jsem se dozvěděla, že i u ostatních pěstitelů chová jako letnička a pokud ji chce člověk pěstovat, musí ji každoročně sít ze semen. Už si bohužel nepamatuju, jak ona Ipomoea vypadala. Jen díky této zkušenosti musím dávat pozor, abych se po sezóně nerozloučila i s „Krůgerkou“, takže budu napnutá, jak to s přibližující se zimou a hlavně následující jaro všechno dopadne. R.

Summary:

Description and experiences with growing of unknown Ipomoea sp., Kruger Park, RSA.

Fotografie 2:

1. Semenáče staré 3 měsíce (Seedlings 3 month old)

2. Květ zepředu (Flower from front view)

3. Ovíjivá rostlina (Wrappy plant)

4. Tobolka (Cpasule)

5. Květ z boku (Flower from side view)