ZEL(e)NÉ LISTY

Hoya longifolia Wallich ex Wight (1834)

Fotografie 1:

1. Listy Hoya longifolia

2. Hoya longifolia

.........................................................

Opět předestírám všem specialistům na rod Hoya, hlavně pokud by mě chtěli chytat za slovo (myslím to mylné), že vlastníme celkem asi 3 druhy z tohoto rozsáhlého rodu a ani jeden z nich jsme si nepořídili záměrně. Tím chci naznačit, že třeba konkrétně mě voskovky zatím k srdci nijak nepřirostly a nemůžu ani blíže vysvětlit proč. Možná je to potřebou pěstovat je na policích nebo v závěsných nádobách a podobná místa u nás ve skleníku už zabírají jiné rostliny s podobným způsobem růstu.

Co z toho plyne? Přes tento rod jsem naprostý „naháč“- otevřeně přiznávám, že o něm nevím takřka nic. A pak se přihodí, že vám jedna ze zmíněné trojice vykvete a ty květy vás docela omámí, nejen sladkou vůní, ale i svým vzhledem. Taková krása už nejde ignorovat, a tak zalovíte v dostupné literatuře (bezúspěšně – asi jí nemáme dost) a později i na netu (s dílčími výsledky).

Hoya longifolia - dlouholistá voskovka (doslovný překlad latinského jména) dělá čest svému jménu, úzké střídavě rostlé listy na tenkých výhonech mohou mít až 13cm. To by ale nebylo nic zvláštního, značná různorodost listů voskovek je dobře známá. Právě díky zvláštním listům jsme si této rostliny všimli u šikovného jihočeského pěstitele Pepy Soukupa. Ten neváhal ani vteřinu a dal nám do ruky květináč s nařízkovanou rostlinou.

Zapátráte- li po původu, zjistíte, že rostlina pochází z vysokých nadmořských výšek několika východoasijských zemí (Indie, Barma, Nepál, Pákistán, Čína, Thajsko – omlouvám se zeměpisným znalcům, pokud se některá z nich dnes jmenuje jinak). Možná odtud pramení otužilost a odolnost této rostliny. Podle údajů prý toleruje teploty v blízkosti nuly. Mohu to potvrdit, naše Hoya longifolia je umístěná na schodišti v blízkosti vstupu do skleníku a nikterak zde nestrádá, přestože tyto dveře i v mrazech zdatně využíváme. Snáší i mé občasné opomenutí zálivky.

Co se týče voskovek, mohu se pochlubit naprosto čerstvým zážitkem z Botanické zahrady v Tróji, kde jsem měla možnost vidět voskovku (nezeptala jsem se na jméno) s listy velikosti i tloušťky dna pivní láhve nejen pokrytými stříbrnými skvrnkami, ale i přitisknutými na kůru s rašeliníkem ve stylu rostlin rodu Dischidia. Nádhera. Mezi sukulenty by asi neobstála, ale pokud nejste jen „sukulentně či xerofytně jednokolejní“, musíte uznat, že příroda nás má stále čím překvapovat. R.

Fotografie 2:

1.+ 2.  Květy Hoya longifolia

3. I takto může vypadat voskovka