ZEL(e)NÉ LISTY

Haworthia lockwoodii Archibald (1940) aneb všechno má svůj čas

Fotografie 1:

1. H.lockwoodii z výsevu

2. H.lockwoodii, Laingsburg, RSA

.......................................................

Když se rozhodnete zkompletovat nějaký rod, a to obzvláště tak veliký rod, jako je Haworthia, čeká vás nekonečná práce. Nejen, že se stále objevují nové variety, formy, i mezi těmi delší dobu známými se najdou druhy, po kterých můžete jen mlsně pošilhávat. Buď jsou příliš drahé, nebo prostě nejsou, nikdo je nenabízí. Pokud si však počkáte, nakonec se každého vytouženého druhu doberete. I já měla své mety, vemte si třeba jedinečnou H.blacburniae v.graminifolia, H.koelmaniorum, které jsem si nakonec postupně sehnala, nebo třeba takovou H.kingiana, na kterou si dodnes marně myslím. H.lockwoodii také patřila k mým snům. Dlouho jsem kolem ní mlsně obcházela ve sbírce u jednoho našeho kamaráda sukulentáře. Vzhledem k tomu, že tento druh jen velmi pomalu odnožuje a ne vždy máte chuť sáhnout do tak vzácné rostliny a odnože oddělit, zůstávalo jen u zbožného přání. Marně jsem zkoušela zakořenit vyžebrané listy, zkrátka na H.lockwoodii jsem měla smůlu.

Situace se obrátila o 180° předloni, kdy jsem objednala tento druh ve formě semen z americké Mesagarden. Dopěstovala jsem 4 životaschopné rostliny do plné krásy, i když slovo krása může být v případě H.lockwoodii hodně relativní. Prvním rokem jsou totiž semenáče podobné jakékoli jiné havorcii z okruhu H.mucronata či H.cymbiformis, svůj typický a pro mě nádherný položivý poloseschlý vzhled dostanou až později, kdy jim v sušším období zaschnou konce tlustých listů s průsvity u špiček a kytky vypadají tak trochu jako šupinaté cibule. H.lockwoodii pochází z jihozápadu oblasti Great Karoo (Western Cape, RSA), zóny s letními srážkami, přesto je lepší ji čas od času mírně zalít i v zimě, tedy alespoň já to tak dělám.

Ale zpět k historii všech mých rostlin. Vloni na podzim mi to nedalo a k semenáčům jsem v Belgii přikoupila dvě lokalitní rostliny. Při dotazu na lokalitu se majitel- znalec (Francois Hoes) usmál, že u H.lockwoodii má lokalitu jen jednu, takže jsem si pak doma zjistila, že je to Laingsburg. Když jsme přijeli do Holandska ke Cokovi Grotschooltenovi, Cok koukl na H.lockwoodii mezi dalšími rostlinami v zavazadlovém prostoru našeho auta a optal se, jestli chci formu se širokými listy. Kdo by nechtěl, že? Ta pochází z jiné lokality (Floriskraal Dom), vzdálenost od té předchozí je, obrazně řečeno, co by kamenem dohodil. Z cesty jsem si tedy odvážela tři lokalitní H.lockwoodii.

Do čtvrt roka „holandská“ havorcie vykvetla robustním květenstvím. Květy byly docela velké, široké, zploštělé u báze. O sprášení jsem se ani nepokusila, neměla jsem druhou nakvetlou rostlinu a hlavně pyl v květech by ve vlhkém prostředí zimního skleníku byl asi zvlhlý.

Jak vidíte, dnes už asi není nesplnitelného snu, všeho se trpělivý pěstitel dočká dřív, nebo později. U H.lockwoodii stálo zato si počkat. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Haworthia lockwoodii.

Fotografie 2:

1. Kvetoucí rostlina (The flowering plant)

2. H.lockwoodii, Floriskraal Dom, RSA

3. Květy (The flowers)