Haworthia bruynsii
Haworthia bruynsii M.B. Bayer (1981)
Fotografie 1:
1. Haworthia bruynsii, GM 258, Springbokvlakte
2. Detail listu (Detail of the leaf)
3. Haworthia bruynsii, JDV 91-135, E of Springbokvlakte
..........................................................................................
Předesílám, že byste neměli čekat nějaký sáhodlouhý článek. V tomto případě bude platit přímá úměra – malá rostlina – malý článeček. Přestože je tato havorcie velmi zajímavá a dodnes platí za raritku mezi ostatními druhy, až zase tolik se toho o ní říci nedá. Ale pokusím se zkombinovat informace z literatury a mé vlastní zkušenosti s pěstováním. Proč jsem si vlastně vybrala právě tento druh? S H. bruynsii se totiž pojí příběh a právě příběhy o rostlinách by naše ZL měly být. Vždyť k čemu by vám byly suše opsané popisy z literatury či internetu, když si je můžete přečíst i sami.
Mírně děsivá historka se šťastným koncem, tak by se také dal nazvat dnešní článeček. Ale popořadě. Haworthia bruynsii nepatří mezi běžné druhy havorcií, byla popsána z hlediska lidské historie teprve nedávno – před necelými 30 lety. V jihoafrické provincii Eastern Cape roste na dvou nepříliš vzdálených lokalitách v okolí města Springbokvlakte. Vytváří nevelké růžice s 5 – 11 listy, které jsou v přírodě většinou až po vršek ukryté v substrátu. Ač má na koncích listů rovné, jakoby useknuté průsvitné plošky s drobnými hrbolky a připomíná tak H. springbokvlakensis či H. emelyae, je více příbuzná s havorciemi skupiny Hexangulares, kam patří třeba H. attenuata, H. venosa, H. fasciata, H. longiana apod.. Květy těchto rostlin jsou celkově užší a okvětní lístky jsou na bázi srostlé. Haworthia bruynsii dostala jméno podle doktora P. V. Bruynse z Bolus Herbarium Capetown, který je známý hlavně mezi pěstiteli stapeliovitých rostlin – napsal několik prací a publikací, věnovaných bývalé čeledi Asclepiadaceae.
Jednu rostlinu jsme si pořídili už před několika lety a
cenově se tehdy vyrovnala nejednomu urostlému kaudexu. Myslím si, že kytce dost
vyhovovuje moje péče – nepéče, kdy neplýtvám vodou a hnojivem. Vyplatilo se mi
občas raději zálivku opomenout, než to s ní přehánět. V zimě na vodu
raději zapomenu úplně. Rostlina zůstala v původním, čistě pemzovém
substrátu ponořená až po okýnka a poslední dobu začala i pravidelně kvést.
Na loňské cestě po severní Moravě jsme další nakvetlou H. bruynsii objevili u jednoho spřáteleného pěstitele a domluvili deponaci v zájmu opylení květů, což je nejsnadnější cesta k získání nových rostlin, protože rostlina neodnožuje. Na naší kytce však květenství před rozvitím květů zaschlo, takže k pokusu o rozmnožení ani nedošlo. Později jsme zjistili, že bychom se o namnožení genetického materiálu stejně pokoušeli marně, obě rostliny byly stejným klonem, pocházejícím původně ze stejné rostliny. Na podzim jsme v holandských „tkáňovkách“ sehnali klon jiný. Rostlina měla dvě hlavy se samostatnými kořeny, došlo tedy na dělení, přesazení a rázem jsme měli v péči rostliny čtyři (i s těmi původními). Až do léta letošního roku jsme kamaráda – majitele druhé rostliny neviděli, nemohla se proto vrátit na původní místo. Nebudu dál podrobně líčit, co se stalo, protože smutné příběhy se nevykládají snadno. Zkrátka, kamarádovu sbírku postihla katastrofa v podobě velké vody, H. bruynsii v naší péči tak unikla o vlásek zkáze. Dnes už je H. bruynsii zase na severní Moravě spolu s polovinou rostliny z jiného klonu, můžeme tedy čekat, komu se dřív podaří vyrobit případné potomstvo.
I když cizí kytky beru do své péče čím dál tím méně ráda (je to přílišné riziko), v tomto případě se to určitě vyplatilo, určitě ne pro výsledek deponace, ale pro zachování holého života vzácné rostliny. Asi to byl osud, který u H. bruynsii držel nad touto rostlinou ochrannou hůl. R.
Summary:
Description and experiences with growing of Haworthia bruynsii.
Fotografie 2:
1. Kvetoucí rostlina (The flowering plant)
2.+ 3. Květy (The flowers)
