Haworthia bayeri
Haworthia bayeri J.D.Venter & S.A.Hammer (1997)
Fotografie 1:
1. Haworthia bayeri
2. Detail listu (Detail of a leaf)
3. Haworthia emelyae v.comptoniana
...............................................................
Pokud se někdo z vás blíže zajímá o rod Haworthia, asi dobře ví, že v poslední době není jednoduché vyznat se ve správných jménech rostlin. Vedle sebe dnes fungují 2 právoplatné taxonomie. První, jejímž autorem je Bruce Bayer, vyšla před koncem minulého století v průlomové knize Haworthia Revisited. Shrnula rostliny do určitého omezeného množství základních druhů a odchylky v jednotlivých znacích a lokalitách rostlin vyřešila řadou variet, poddruhů a forem. Druhá taxonomie pochází od Ingo Breuera, je poněkud složitější, protože zahrnuje velké množství jmen (to, co je u B.B. varietou, poddruhem či formou je u I.B. samostatným druhem), což nezasvěcenému ztěžuje komplexní pohled na příbuzenské vztahy mezi rostlinami. V poslední době se v taxonomii prosazuje i Japonec M.Hayashi, autor řady nových popisů. Protože paralelní vývoj existujících taxonomií nestačím sledovat, mám v tom občas pěkný guláš a často tápu, jak mám vlastně kterou havorcii pojmenovat. Zatím se držím taxonomie B.Bayera, ale občas narážím na žhavé havorciové novinky, pro které není v této taxonomii pojmenování. Asi tuto věčnou virtuální rivalitu taxonomií ponechám odborníkům na tento rod a jednoduše si od nich vždy nechám poradit. Ale proč o tom vlastně píšu?
Přiznám se, mám to trochu jako oslí můstek pro dnešní článeček, jehož hlavní hrdinkou bude havorcie, pojmenovaná podle jednoho z uvedených taxonomů – Haworthia bayeri. Autoři nepříliš starého popisu tento druh pojmenovali na počest autora historických ilustrací, které pomohly tento druh odlišit od velmi podobné H.emelyae. Dvě ze čtyř rostlin, které vlastním, nasadily nové květenství a to mi dalo podnět k tomu, abych si o H.bayeri přečetla více informací.
Co můžeme poznat při pohledu na rostlinu? Vytváří pro havorcie typické růžice 15 – 20 na koncích otupených listů. Zaoblené plošky, viditelné při pohledu shora, jsou matné, s drobnými hrbolky a prosvítajícími liniemi. Kýl listu a vnější okraje horních plošek mohou nést jemňoučké zoubky nebo jsou téměř hladké. Pro srovnání na malé fotografii uvádím nejpodobnější H.emelyae v.comptoniana. Květy v robustním květenství jsou docela velké. Pokud byste si chtěli tento druh nafotit v přírodě, museli byste hledat ve východní části jihoafrické oblasti, zvané Little Karoo, což je v blízkosti hranic provincií Western a Eastern Cape (okolí míst a měst Ladismith, Rooinek Pass, Oudtshoorn, Willowmore). Rostlina by se asi nehledala snadno, protože v přírodě jsou listové růžice až po „okýnka“ zasypané pískem.
O rostlinu se starám podobně, jako o ostatní podobné druhy. Kvůli dlouhým dužnatým kořenům mají rostliny rády hluboký květináč, propustný substrát nejlépe s větším podílem pemzy, jarní a podzimní vydatnou zálivku, občas i podmokem, v létě trochu opatrnější a v zimě zalévám jen tak 1x za 3 týdny shora okolo rostliny, hlavně ne mezi listy, aby rostliny zbytečně nezahnily.
U H.bayeri jsem si
úspěšně vyzkoušela množení z jednotlivých odlomených listů, pokud operaci
provedete v pravou chvíli, dostanete z jednoho listu i několik
rostlin. Pochopitelně cennější je výsev semen, ale mně se třeba ještě
nepodařilo zesynchronizovat kvetení jednotlivých rostlin, a to kvetou
pravidelně a ochotně rok co rok. Pokud tedy dosud marně tento druh sháníte,
máte několik možností, jak rostlinu získat. Určitě nebudete litovat, protože
úhledná a jedinečná H.bayeri je ozdobou každé havorciové sbírky. R.
Summary:
Description and experiences with growing of Haworthia bayeri.
Fotografie 2:
Květenství (An inflorescence)
