Graptopetalum saxifragoides
Graptopetalum saxifragoides Kimnach (1977)
Fotografie 1:
1. Listy (Leaves)
2. Mladé květenství (Young inflorescence)
3. Rostlina s novým květenstvím (Plant with new inflorescence)
..............................................................................................
Poprvé jsem tuhle drobnou rostlinku držela v ruce, když jsme rozbalovali dárky od jednoho pražského pěstitele kaktusů a sukulentů. Z ubrousku vypadly dvě drobné modře ojíněné růžičky, které jsem v první chvíli tipovala na kousek z rostliny Sedum morganianum. Chvilku jsem byla maličko zklamaná, protože tohle sedum je sice krásné, ale jen do okamžiku, než jím nechtěně zatřesete. Pak nacházíte jeho listy na všech možných a nemožných místech, většinou už se slušnými kořínky nebo dokonce novým drobným stonečkem. Navíc dnes už nepatří mezi nějakou vzácnost, najdete ho v lecjaké sukulentní sbírce.
Spojené růžičky nevelkých sukulentních listů putovaly do substrátu a po čase bylo jasné, že se krátké stonky nebudou dál prodlužovat. Sláva, S.morganianum vypadlo ze hry. Nezbylo než čekat, až se rostlinka nějak víc projeví. Tvar květenství měl napovědět, zda se jedná o miniaturní rostlinu rodu Echeveria, Pachyphytum či Graptopetalum. Kytička s námi naštěstí nelaškovala dlouho, mezi listy se objevil příslib nového poznávacího znaku – květenství. Nevysoká stopka s několika palisty se na konci rozdvojovala do dvou větví s několika málo květy. Když se poupata lépe vyvinula, okázaly se červenavé konce korunních lístků. Po otevření prvního květu bylo jasno – Graptopetalum! Krásné, modře ojíněné, miniaturní graptopetalum s nejstaršími listy, zbarvujícími se do růžovočervena. Květy byly bělavé s tmavěčervenými skvrnkami, slévajícími se až do tmavých plošek na koncích korunních listů. Prošla jsem si stránky, věnované čeledi Crassulaceae a nakonec našla nejpodobnější rostlinu – Graptopetalum saxifragoides v. farinifera.
Základní G.saxifragoides má žlutozelené, ojíněné listy s přechody do oranžovočervené barvy. Roste ve mexickém státě Durango ve velkých nadmořských výškách (asi jako na vrcholcích slovenských Tater). Vytváří veliké skupiny růžic na skalnatých svazích a podle osvitu slunečním zářením se také zabarvují listy. Teprve nedávno (2003) byla autorem základního popisu objevená další varieta G.saxifragoides – v.farinifera v mexickém státě Zacatecas. Od základního druhu se liší právě zbarvením – listy jsou modravě ojíněné a některé se zbarvují do růžovočervené. Jinak je vše podobné.
Dnes už je rostlinka odvetlá, květenství uschlo a odlomilo
se. Je skvělé, že péče o rostlinu není vůbec náročná, stačí jednou za týden
zalít a když zapomenete, vůbec nic se nestane. G.saxifragoides, podobně
jako kolegové z rodu v období sucha ( u nás přes zimu) obětují
nejstarší listy, aby jejich energii přečerpaly do těch nejmladších. Na jaře
stačí zaschlé listy opatrně odlámat. V budoucnu očekávám, že drobné
růžičky listů budou asi pomalu přibývat a rostlinka časem zaplní plochu
květináčku. Vůbec to nevadí, hezkých miniaturek a ještě k tomu přímo z
Mexika není nikdy dost. R.
Summary:
Determination and experience with growing of Mexican Graptopetalum saxifragoides from family Crassulaceae.
Fotografie 2:
1. Kvetoucí G.saxifragoides v.farinifera
2. Detail květu (Detail of flower)
