Graptopetalum filiferum
Graptopetalum filiferum (S.Watson) J.Whitehead
Mívám teď často podobné problémy jako Jirka. Nic moc ve skleníku nekvete (když nepočítám statečné oxalisy, Cyclamen coum, pár cibulovin a některé kousky rodu Othonna), jen ostrůvek rostlin z čeledi Crassulaceae ukazuje květy, nebo se ke kvetení nedočkavě chystá. Vybrat nějakou rostlinu k popsání není tak jednoduché, jako v růstové sezóně, kdy člověk neví, o čem psát dřív. Crasulky a echeverie si schovám na jindy a protentokrát si pomohu fotografiemi z letních zásob. Zabloudím totiž do rodu, o kterém jsme dosud na ZL nepsali. Rod Graptopetalum dostal svoje jméno složením dvou řeckých slov: graptos, což znamená označený, značený a petalon, což je okvětní lístek. Složenina vznikla díky nepravidelnému zabarvení okvětních lístků. Rostliny tohoto rodu rostou jen v USA (Arizona) a Mexiku. Celý rod se rozděluje do dvou sekcí, do první sekce Byrnesia patří graptopetala s vyšším stonkem a do druhé sekce Graptopetalum náleží rostliny s přízemní růžicí. Graptopetalum filiferum patří do k sekci druhé, jeho stonek je nízký a nepříliš dřevnatý. Růžici o průměru 5 – 6cm tvoří velké množství listů, může jich být až 100. Poznávacím znamením tohoto druhu jsou dlouhé, částečně hnědé vlasy na koncích listů, které dodávají rostlině velice zajímavý rozcuchaný vzhled.
Květenství je nevysoké, rozvětvené, s několika květy na každé krátké větvi. Když se květ otevře, nejde přehlédnout červené, nepravidelné zabarvení konců petal. Po sprášení vznikají hnědé dřevnaté semeníky, které se otevírají podélně od svého vrcholu. Semena jsou drobná a jako u dalších Crassulaceae brzy ztrácejí klíčivost.
V našich tuzemských sbírkách je více rozšířené jiné Graptopetalum – G.bellum (známé pod synonymem Tacitus bellus) se sytě růžovými, nápadnými květy. Ovšem i bez květů vzhledné G.filiferum začíná být k vidění v sukulentních kolekcích. Pěstování není složité. Pokud po něm zatoužíte, ani ho nemusíte vysévat, stačí si říct někomu, kdo ho má, o boční růžice, kterých je kolem původní rostliny brzy několik. Rostlině se daří v obyčejném propustném substrátu, potřebuje však dostatek světla, aby neztratila svůj přirozený zjev. Vody podle potřeby, když růžici odsychá přílišné množství spodních listů, můžete občas trochu zalít i v zimě, kdy by měla tahle mexická rostlina odpočívat.
Pokud se podíváte na podrobné fotografie, musíte uznat, že G.filiferum právem náleží v naší sbírce do party kytek, kterým se dá říkat „vlasatci“. Když k tomu ještě přičteme zvláštní zabarvení květů, dostaneme další neobvyklou rostlinu, která mezi ostatnímí Crassulaceae rozhodně „nezapadne“. R.
Fotografie:
1. Graptopetalum filiferum
2.+ 3. Růžice
4. Vlasy
5. Květenství
6. Květ
7. Původní vzhled rostliny
Komentáře
Přehled komentářů
...kytky to jsou. Mám oba druhy a jsem rád, že je mám. Trochu mě udivuje, že jsem zatím nezahlédl "lokalitní" kytky, ačkoliv do Mexika jezdí zástupy kaktusářů. Ještě by mne zajímala sekce Byrnesia.
Hezký...
(Jirka K., 26. 1. 2008 7:58)