ZEL(e)NÉ LISTY

Gasteria ellaphieae E.J. v. Jaarsveld (1991)

Fotografie 1:

1. Gasteria ellaphieae

2. Mladé květenství (Young inflorescence)

3. Detail listu (Detail of leaf)

................................................................

Už jsme dlouho nezabloudili mezi naše gasterie. Sice zrovna žádná nekvete, ale když koncem jara a v létě většina z nich kvetla, dali jsme přednost jiným rostlinám, které se nám v té době zdály zajímavější. Jako by třeba právě G.ellaphieae zajímavá nebyla…

Jednu z nejhezčích nevelkých gasterií objevil autor knihy o gasteriích (Gasterias of South Africa) E.J. van Jaarsveld v roce 1989 v oblasti Kouga Dam na jihovýchodě Kapska, když hledal úplně jiné rostliny, ale to už je známý zákon schválnosti. Do dvou let byl popis na světě. Našel ji na jihovýchodních skalnatých svazích říčního údolí, kde rostla buď jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Pokud zrovna nekvetla, byla jen velmi obtížně rozpoznatelná, natolik splývala s ostatním porostem. Jak se zjistilo, celá oblast rozšíření G.ellaphieae je obdobná jako u G.glomerata, popsané stejným autorem ve stejném roce. Jen si jí všimnout, zkuste ji hledat na téměř svislých stěnách mezi křovinami, stromky a dalšími vzrostlými rostlinami. Ještě pro představu, v létě (naší zimě) zde panují docela vedra a zimy jsou zde mírné, srážky přicházejí právě v tyto dvě roční období. Rostlina dostala jméno podle Ellaphie Ward- Hilhorst, autorky ilustrací (ve finální podobě černobílých) v monografii o gasteriích od E.J. van Jaarsvelda.

Rostlina roste bez viditelného stonku, kořeny jsou dlouhé, sukulentní, z čehož můžeme odvodit, jaká nádoba bude této rostlině dělat nejvíc dobře. V dospělosti má nevysoká kytka úzké listy do 7cm délky (u některých starých jedinců až do 15cm délky), na koncích špičaté či zašpičatělé. Zpočátku, jako u většiny dalších gasterií, rostou vějířovitě a později do růžice. Povrch listů je tmavězelený s bílými, velmi výraznými hrbolky, které se slévají do větších skupinek. Trochu vám to může připomenout G.batesiana či G.carinata v.verrucosa, rozdíl je však ve tvaru a délce listů a jak už teď víme, i v oblasti, ze které rostlina pochází. Květenství je vysoké, může být v horní třetině i rozvětvené, krvavě červené květy jsou úzce trubkovité. Literatura uvádí dobu květu v lednu až únoru, u nás rostlina vykvetla až na začátku léta, takže asi byla trochu popletená.

Podle popisu míst, ze kterých G.ellaphieae pochází, odvodíte velmi snadno, že nevyžaduje nějakou přehnanou spoustu světla, asi by se spokojila i s okenním parapetem nějakého východního okna a se skromnou zálivkou, kterou můžete přes zimu skoro úplně vynechat (pokud bude v prostorách s nižší teplotou a ne zrovna nad topením). Bez obav od ní můžete odjet na několikatýdenní dovolenou. Množit můžete vegetativně občasnými odnožemi či zakořeněním listu, nebo v případě čistého sprášení i generativně výsevem semen. Jednodušší je první možnost, zvlášť když je u nás v republice hned několik pěstitelů, kteří už tyto vzácnější druhy včetné G.ellaphieae nabízejí a ještě k tomu nepříliš draho. Až druh G.ellaphieae zahlédnete v prodeji na nějaké prodejní akci, vůbec neváhejte, protože její koupí se stanete majiteli hezké, nevzrůstné (v dobře propustném substrátu) a vděčné, pravidelně kvetoucí, sukulentní rostlinky. R.

Summary:

Description and experiences with growing of Gasteria ellaphieae from RSA.

Fotografie 2:

1. Rostlina s květenstvím (Plant with inflorescence)

2. Květy (Flowers)