ZEL(e)NÉ LISTY

Firmiana colorata (Roxb.) R.Brown

Fotografie 1 - Firmiana colorata

.........................................................

Před časem jsem psal takový přehled zajímavých dřevin z čeledi Sterculiaceae. Odezva kdovíjaká nebyla, jen povzdech jednoho odborníka. Uvidíme, co s vámi udělá tahle extra fotogenická bonsajová záležitost s úžasnou kulovitou bází. Jde o zástupce rodu Firmiana, který má kolem 12 druhů a vyskytuje se od Indie směrem na východ. Jde povětšinou o celkem řádně urostlé stromy, z nichž nejznámější  je Firmiana simplex, z níž se občas u nás nabízí semena.

Méně frekventovanou, i když atraktivnější Firmiana colorata jsme si přivezli před časem ze Sibřiny od Pavla Heřtuse. Jezdíme k němu pravidelně a rádi, a i když se dopředu důkladně ujistíme o tom, že si tentokrát určitě nic nekoupíme, nikdy se s prázdnou zpátky nevracíme. Inu Pavel dobře ví, čím srdéčka českých sukulentářů nejlépe oblažiti. Na některou kytku se jen podíváte a víte, že bez ní neodejdete. To byl případ i F. colorata, která si od té doby hoví mezi našimi sbírkovými rostlinami. Teprve zpětně po nákupu jsem si začal zjišťovat, co je tahle krasavice vůbec zač.

Domovem je F.colorata od jihovýchodní Indie přes Ceylon, Vietnam, Thajsko po jižní Yunnan v Číně. Velký areál, velký vzrůst. Dosahuje až 15m výšky a je považována v některých regionech za posvátný strom. Jinde zase používají lýko z větví a celé mladé větvičky jako krmivo pro dobytek. Využívá se ale i jako ozdobná dřevina. Má spoustu místních jmen, např. „šarlatová sterkulie“ (podle zářivých červených květenství) nebo se mně líbí domorodé „Iwil-iwil“. Pochopitelně, že při své dospělé výšce patří do venkovních výsadeb v teplých oblastech, nebo u nás do botanických zahrad. Ve své juvenilní podobě je ale báječným materiálem pro pokojovou bonsaj, připomínající pachykaulní sukulenty z jiných čeledí.

Mám zkušenosti ze dvou letních sezón a jedné zimní. Takže: jde o opadavou ztloustlou dřevinu, která vydrží dlouhé měsíce bez listů. V těchto dnech je sice ještě olistěná, brzo je ale shodí a pak dlouho trvá až do vrcholného léta, kdy znovu naraší. Má větší, ale pohledné 3-5 lobátní listy s výrazným žilkováním a protaženými špičkami. Zvláště rašící mladé listy jsou atraktivní svou červenavou barvou, kterou postupně ztrácí. Je to taková suchomilka (proto zřejmě onen pachykaulní habitus), nemá ráda přemokření, takže hodně propusný substrát a zálivku volit podle napětí v listech. V samotném létě jsem zkoušet letnit-venčit, na což kytka reagovala velmi dobře. Pouze není vhodné vystavit bázi kmene přímému horkému slunečnímu úpalu, listům to nijak zvlášť nevadilo, spíš byly menší a pevnější. Po poklesech teplot je lepší přenést rostlinu do tepla, snáší sice krátkodobý pokles k 5°C, ale celkově zimování má (podle literatury) být nad 12°C. Je velká škoda, že jedna z velkých ozdob tohoto stromu – krásné květenství zmíněné šarlatové barvy – se asi vzhledem k nízkému věku semenáčů a zřejmě i malé velikosti dlouho konat nebude. Ale třeba mě Firmiana colorata jednou překvapí i touto ozdobou.  Poznámka na konec – občas se na jmenovkách u této rostliny objeví nepřesné Firmeana colorata.    J.

Summary:

Description and experiences with growing of Firmiana colorata from family Sterculiaceae.

Fotografie 2 - Firmiana colorata