Eulophia graminea
Eulophia graminea Lindl.
Fotografie 1:
1. Kvetoucí Eulophia graminea
2. Olistěné hlízy
..................................................
Přišla na mě nedělní psací chvilka v podobě ranního pohodového posezení v pergole (řev ptáků, spousta zahradních vůní a sem-tam nějaký ten příjemný hmyz). Tentokrát šáhnu do skupinky našich polosukulentních orchidejí, objevil jsem totiž kvítky na jedné eulophii. Tato konkrétní rostlina jest dárkem od jednoho orchidejového čaroděje a naštěstí též i dobroděje, českobudějovického Bohumila Vondruše. Hrozně rádi bychom jej někdy znovu navštívili, avšak trochu se bojíme případné laviny jeho kytkových dárků.
Rod Eulophia je velký a v zásadě planetárně velmi rozšířený – Afrika, Asie, myslím že i jižní Amerika a Austrálie. Kdysi zahrnoval i skupinu orchidejí později osamostatnělých jako rod Oeceoclades, o kterém jsem už také dříve psal. Nyní by měl mít kolem 165 druhů. Představovaná Eulophia graminea není žádným lokálním endemitem, roste na velkém území Asie, od Pákistánu a Indie přes Čínu, Tajwan, Thajsko, Malajsii až po Indonésii. Tím pochopitelně nabývá mírně odlišných forem a podob, hlavně ve květech. Byla také introdukována do severní Ameriky, konkrétně na Floridu, kde je považována za nepříjemnou invazní rostlinu.
Jde o zemní orchidejku se středně velkými pahlízami (od 2 do 4cm), ze kterých rostou nepříliš sukulentní, spíše trávovité listy (odtud jméno graminea). Z boku největších pahlíz vyrůstá nízké květenství nesoucí menší množství drobných, exoticky vytvarovaných kvítků. Orchidejáři umí pojmenovat jejich jednotlivé části, mě stačí laická radost z tohoto celku a hlavně jistá pomalost nakvétání květů související také s jejich dlouhou trvanlivostí. Je to prostě záležitost několika týdnů.
Substrát jsem příliš neřešil, evidentně to není žádná choulostivka, koupený univerzální substrát pro orchideje jsem trochu „zahustil“ hrstí pemzy, perlitu a trochou rašeliny. Tuto eulophii mám už řádku let a kvete mi poprvé, protože jsem tak dlouho odsazoval odnože pro kamarády až jsem skoro o tu původní „mámu“ přišel. S omluvou jsem ji koncem zimy přesadil a ona mi za to poděkovala svými květy. Řekl bych, že má rádá teplo v létě i v zimě, letnění na místě s dopoletním sluníčkem jí prospívá, v zimě určitě někam do bytu na okno. I přes sníženou zálivku zůstává přes zimu olistěná.
Článkem jsem chtěl naše přátele sukulentáře s orchidejovými sklony upozornit, že kromě známějších afrických druhů eulophií (E. petersii, E. euglossa a další) existují i ty asijské. Aktuálně se například objevily velmi zajímavé druhy thajských eulophií v nabídce Petra Pavelky. J.
Fotografie 2 - Květy Eulophia graminea
Komentáře
Přehled komentářů
Měla jsem euglosu, ale byla napadena. Vylezl z ní podivný červec v tak hojné míře, že mě to vyděsilo a odstranila jsem ji, tedy byla dost zubožená. To je tak, když jeden nosí brýle. Vidí na dálku, vidí na 30 cm, ale na metr prdlajz. Každou kytku u skla skleníku musím občas přitáhnout a ohledat.
Tak už nám zase bude svítit sluníčko. Eva
pěkná
(Eva Egertová, 29. 6. 2015 7:33)