ZEL(e)NÉ LISTY

Echeveria viridissima Walther (1959) versus Echeveria multicaulis Rose (1905)

Fotografie 1:

1. Echeveria aff. multicaulis

2. Olistěná lodyha

3. Kvetoucí rostlina

............................................................

Už bych se opakovala, kdybych přiznala, že jsem chtěla psát o něčem úplně jiném... Jen tak „z  plezíru“ jsem překontrolovala v literatuře to, co jsem předchozí den fotila a rozhodla jsem se plán změnit.

Na květ této echeverie jsem čekala několik dlouhých let. Zatímco rostliny, které k nám do sbírky přišly ve stejnou dobu jako dnešní druh, kvetly již několikrát po sobě, rostlina se jménem E. viridissima pořád nic. Až letos v zimě se mezi nejmladšími listy začal objevovat náznak něčeho nového. Nejdříve jsem si tipla boční větev, pak se však z nového přírůstku vyloupla květní lodyha a až teprve teď – po půl roce – se otevřely první květy. Jak vidíte, žádný rychlík to není. Znalost květů však jako vždy umožnily pokusit se o rostlině něco napsat.

Otevřela jsem knihu Echeveria od J. Pilbeama a hned jsem narazila. Rostlina sice kvete a vypadá jako E. viridissima, ale jedna věc nesouhlasí. Listy jsou podstatně menší, než se uvádí a vzhledem k tomu, že je rostlina květuschopná, předpokládám, že je i dospělá, takže to nemůže být náhoda. Řekla jsem si, že zalistuji knihou a překontroluji, zda by se nenašel nějaký jiný dvojník naší rostliny a vida – našel. Echeveria multicaulis ze státu Guerrero na jihozápadním pobřeží Mexika jako by naší rostlině z oka vypadla.

Co se dá vyčíst z údajů o E. multicaulis (v závorce vždy uvedu srovnání s E. viridissima, pokud se budou údaje lišit)? Výška rostliny je kolem 25 cm (20 cm u E. v.), v přírodě jsou známé staré rostliny až 120 cm vysoké. Oba dva druhy se snadno větví, E. multicaulis to má dokonce vyjádřené latinským jménem (multicaulis= mnohostonková). Krátké listy jsou do 4 cm dlouhé (10 cm u E. v.) a do 3 cm široké (6 cm), z horní strany jsou vyhloubené, ze spodní strany mají u konce krátký kýl. Typické je zbarvení – zelená barva na koncích přechází v červenou. Listy na květní lodyze se podobají listům v základní růžici, jen jsou trochu menší. Zvonkovitých květů je jen několik: 6 -15, jsou pětičetné, korunní lístky jsou dlouhé do 1 cm (1,6 cm u E. v.). barva je obdobná, zvenku jasně červená, na koncích a uvnitř oranžovožlutá. Druh E. viridissima pochází z mexického státu Oaxaca, což je stát, sousedící z východu se státem Guerrero.

Napadla mě jedna kacířská myšlenka, zda se nejedná o formu jednoho druhu, jen popsanou pod dvěma jmény, ale z tohoto omylu mě vyvedla poznámka o počtu chromozómů, který je u druhu E. viridissima víc jak dvojnásobný. Ještě jedna zkouška by šla provést, ale mohla by být i poslední: u druhu E. viridissima se uvádí, že by mohlo jít vzhledem k vysokohorskému původu o dost otužilý druh. Jelikož se zatím naše rostlinka nevětví, zkoušku mrazem prozatím zavrhuji.

Co říci závěrem? V květech a původu tedy rostliny příliš neodlišíme, ale velikost listových růžic je jasná, naše rostlina je velmi pravděpodobně E. multicaulis. A tímto výsledkem bych toto určovací dilema ukončila. Přivítám však názor vás všech, jenž echeveriím alespoň trochu hovíte a s některým z výše zmíněných druhů jste se někdy setkali. Třeba zjistím, že se zase mýlím ....R.

Fotografie 2:

1. Celá rostlina

2. Květenství