Echeveria skinneri - tvrďák s porcelánovým květem
Echeveria skinneri E.Walter - tvrďák s porcelánovým květem
Fotografie 1 - Echeveria skinneri
.....................................................................................
S ceropegiemi (jak jsem posledně slíbil) mám na nějakou dobu utrum a tak, pokud chci potěšit skalní sukulentáře a neprovokovat je cibulí či jinou zhůvěřilostí, sáhnu třeba mezi naše krasulovité. Tak trochu jako bezedná se dnes jeví ona holandská bedna plná řízků, listů i růžiček krasulovité všehochutě, kterou jsme před několika lety dostali v rámci výměny sukulentního materiálu. Dnes z ní vylovím jednu méně známou echeverii, která v těchto horkých dnech kvete jako o život.
Mám radost, že jsme se přece jen naučili v rámci ZL psát krátší údernější články a svoje nekonečné epopeje a odyseje si necháváme pro jiné příležitosti. Odpustím si proto různé osobní i obecnější odskoky a úhybné manévry a půjdu rovnou k zelí, tedy k Echeveria skinneri. Byla objevena v jihozápadním Mexiku, státě Oaxaca, v pohoří Cerro Madrena a to v opravdu hodně vysokých nadmořských výškách – kolem 2100m.n.m (7000 stop). Možná že i pro tento extrémní areál výskytu trochu klame tělem a jako klasická echevérka vůbec nevypadá. Na první pohled připomíná spíš nějaké keříčkové sedum nebo ještě víc eónium. Vyholené vztyčené větvičky a na jejich koncích malé rozetky. Samotné listy jsou dost malé – 1,5-2cm široké a 2-3cm dlouhé – a bývá jich kolem deseti v růžici. Jsou hladké, svěže zelené s červenavými okraji a působí masitým až naducaným dojmem. Nekvetoucí keřík bývá do 30cm výšky a květenství jej prodlouží o dalších 15-20cm. Literatura hovoří až o deseti květech na květní stonek, na naší kytce jsou po pěti. Ty květy jsou pro mě velice zvláštní, když jsem je loni viděl poprvé, připadly mi až nepravděpodobně umělé – porcelánově lesklé a s plastikovými barvami. Navíc jsou vůči malým listům překvapivě velké. Barva neotevřených květů je karmínová, po otevření začne převládat kanárkově žlutá.
Pěstování nemá žádné záludnosti, jenom bych řekl, že kytka je to poměrně hodně nenáročná a snese dost tvrdý režim v podobě plného úpalu v létě a nízkých teplot v zimě. Pro milovníky tvarování skýtá E. skinneri vhodný materiál. Nezkoušel jsem, ale odhaduji, že je přímo předurčena pro vyletnění na plném slunci. Množení je kromě pomalejšího výsevu možné i bezproblémovým řízkováním. J.
Fotografie 2:
1. + 2. Květenství vloni a dnes
3. Listová růžice Echeveria skinneri