ZEL(e)NÉ LISTY

Echeveria pilosa J.A.Purpus – fantom mezi echeveriemi

Fotografie 1:

1. + 2. Echeveria pilosa

......................................................

Tak dlouhou pauzu v publikování za svou existenci tedy Zelné listy ještě nezažily. Pokud jsme někoho zklamali nebo zarmoutili (nebo snad i potěšili ?), že nedostal svoji pravidelnou dávku sukulentního čtení, omlouváme se. Ale prostě byly věci jiné, různé resty a úkoly, které nesnesly odkladu, a navíc opravdu ten letošní rok chceme prožít víc v klidu. Ne, že bychom se přímo flákali, ono se toho za uběhlý květen opravdu stihlo hodně, ale na ZL to vidět nebylo. Kromě permanentního přenášení citlivých kytek z a do skleníku podle aktuální předpovědi počasí jsme dopsali sukulentní speciál, postavili nový přístřešek na letnění mladých kytek, vybudovali skalku a vyseli hodně přes stovku porcí semen. Taky jsme otevírali sezónu ve Dvoře Královém, přijali návštěvu kaktusářů z Ústí a to by tak zhruba bylo, kromě pikýrování, sázení a nakonec i rozesílání našich brožur, všechno. Prostě klídek a pohoda…

Čím tedy začít další další sérii článků? Nakonec jsem zvolil jednu krasulovitou kytku, která koneckonců celý květen také nakvétala, až teprve před týdnem definitivně pootevřela své květy. Dost jsem se na tuto událost těšil, i když zrovna krasulovité rostliny nejsou tak úplně můj šálek čaje, chlupaté echeverie naopak přímo miluji. Taky jsem chtěl něco napsat o nějaké té sukulentní klasice (na rozdíl od všech těch našich ošklivin a ptákovin), ale to jsem se napálil. Jen co jsem si něco o Echeveria pilosa přečetl, zjistil jsem, že jsem si zase tak klasicky nevybral.

Je to totiž echeverie, která se poměrně často zmiňuje, ale moc se o ní nepíše, ve skutečnosti skoro vůbec. Je to způsobené tím, že nikdo (ani největší odborníci) úplně přesně neví, jak má pravá E. pilosa vypadat a jestli vlastně existuje. Potvrzuje to i rychloprůzkum obrázků na internetu, kde se hledačům ukáže kdejaká chlupatá echeverie, z kterých je si těžko vybrat. Proč tomu tak je? Popis této rostliny pochází z roku 1917 a je tedy už skoro sto let starý. Podle něj roste Ech. pilosa pouze na typové lokalitě (což je opravdu pro echeverie dost zvláštní), kterou je jižní Pueblo ve středním Mexiku, blízko města San Luis Atolotitlán. Pouze tam a nikde jinde. A v tom je právě ten zakopaný mexický pes. Nikdo v posledních několika desítkách let tuto echeverii v přírodě neviděl ani nesbíral a tak jsou k dispozici pouze kulturní klony, které vykazují velkou variabilitu danou spíše omyly na jmenovkách, různým historickým křížením a také jistou taxonomickou kreativitou některých obchodníků. A tak jsou informace například v monografii J. Pilbeama poměrně opatrné, vycházejí hodně ze starého původního popisu a i ta připojená fotografie druhu je tak trochu s otazníkem.

Naše rostlina je další z onoho pamětního holandského balíku, jehož význam a obsah doceňujeme až teď po letech. I když v případě Echeveria pilosa je to vlastně také spoléhání se na někoho druhého, považujeme onoho Holanďana za echeveriového odborníka a tak snad jeho jmenovka má nějakou váhu. Minimálně takovou, že si jeho rostlina zaslouží indiánské jméno- „tato echeverie je v Holandsku a okolí považována za pravou Echeveria pilosa“. Je to málo nebo dost? Když porovnám vzhled této rostliny a popis v Pilbeamovi, tak to není na 100%, i když spousta znaků odpovídá. V podstatě dost drobná echeverie, krátký soliterní kmínek, užší protáhlé listy, konkávně prohnuté a špičaté, ze všech stran kraťounce osrstěné, na koncích a hranách listů načervenalé. Květenství vysoké, nese větší počet květů, vše je opět krátce chlupaté a květy jsou překvapivě buclaté a robustní. Popis hovoří o základní oranžové barvě květů s červenou na kýlu květních lístků a žlutou na jejich koncích a hranách. Taktéž vnitřek květů má být žlutý. Tak u té naší rostliny je té červené nějak moc, v podstatě bych řekl, že jsou šarlatové skoro celé (po oranžové ani stopa) jen s kousky žluté na koncích květních lístků a uvnitř květu. Nakonec jestli jde o potomka správné nebo nesprávné linie Echeveria pilosa, ukáže spíše budoucnost. Jedna z teorií dokonce hovoří o možnosti hybridu E. pulvinata s E. carnicolor. Možné je nakonec všechno, upřímně těch podobností s ostatními různými chlupatými echeveriemi je hodně. Šlo mi o to ukázat, co se k nám dostalo do sbírky pod tímto jménem a upozornit na to, že právě tato často zmiňovaná echeverie je spíše fantomem než jistým přírodním druhem. Třeba se dočkám i komentáře někoho, kdo krasulovitým rostlinám a echeveriím zvláště více rozumí a tohoto fantoma už dokázal polapit. J.

Fotografie 2 - květenství E. pilosa