Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dorstenia gypsophila

29. 3. 2008

                   Dorstenia gypsophila Lavranos

Obrazek 

Fotografie 1:

1. Pachykaul (Pachycaul)

2. Stonek (Stem)

3. D.gypsophila

4. Listy (Leaves)

......................................

Také jste rádi, když se vám vyplní nějaký sen? V případě D.gypsophila přirovnání ke splněnému snu naprosto sedí. Za tu dlouhou dobu, co sbírám (sbíráme) nejrůznější sukulentní zajímavosti tohoto rodu z čeledi Moraceae, jsem na tuhle somálskou krásku vzhlížela jako na něco nedosažitelného. I v době, kdy se začala objevovat v nabídce slavné německé pěstírny, stála v cestě vysoká cena rostliny ruku v ruce s nedostatkem informací o tom, jak ji pěstovat a v krátké době po zakoupení ji hned neuhubit. Už dvakrát jsme s Jirkou váhali, zda si „vyhodit z kopýtka“ a utratit za ní nemalý peníz a vždy zvítězil názor střízlivého mozku, že raději ještě nějakou dobu počkáme. Vloni to však nakonec dopadlo jinak. Rozhodnutí bylo rychlé (aby se obešel faktor zvaný „zdravý rozum“), zkrátka jsme si nechali jednu rostlinu přivézt. Možná k tomu přispěl fakt, že se v té době rozproudila debata na téma D.gypsophila s jedním z našich věrných čtenářů (zdravím a děkuju).

Výsledek určitě předčil očekávání. Hrbolatý stonek, leckdy až v průměru 2cm, větvený pěkně od báze, popraskaná světlehnědá borka, rosetky drobných, lesklých, oválných listů na vrcholech stonků a nepočetných větví, prostě když se řekne krásná kytka, tak si ji představím přesně takhle. Rostlina nebyla moc pevně zakořenělá v pemzovém substrátu, proto jsem ji po týdnu raději vysypala, prohlédla kořeny, které se nakonec ukázaly jako naprosto zdravé a rostlinu jsem přesadila do našeho substrátu, jen jsem bohužel neměla po ruce sádrovec, na který je rostlina už jen podle jména z přírody zvyklá - tedy až někdy příště. Dorstenie si ještě nějakou dobu podržela listy, pak se však barva listů začala měnit ze zelené na oranžovou, což byl signál toho, že rostlina přechází pomalu do klidového období. Listy skutečně záhy opadaly a D.gypsophila zůstala celý podzim a zimu v bezlistém stavu. Během této doby nedostala ani kapku vody. Tím, že v přírodě roste na místech, kde dlouhá období neprší, je na podobný stav určitě zvyklá. Trochu jsem začala panikařit po novém roce, kdy se mi zdálo, že se stonek scvrkává až moc. I když byla kytka s ostatními dorsteniemi ve skleníku, kde teploty během zimy kolísaly od 6° před východem slunce až po 20°, když se nesmělé zimní slunce opřelo do polykarbonátu, dostala místo v těsné blízkosti radiátoru, takže i v inverzních dnech měla možnost se na pár hodin denně ohřát. Scvrkávající stonek mě však jako nováčka při pěstování takovéhle vzácnosti mírně vyděsil, rostlina tedy putovala do bytu na okenní parapet nad topením. Promačkáním jsem zjistila, že uvnitř stonku pravděpodobně není hniloba, začala jsem ji tedy spolu s příbuznou, také se svrašťující D.gigas opatrně zalévat. Vše se brzy napravilo, stonky se do měsíce vrátily do původního stavu. Zanedlouho jsem na vrcholech stonků D.gypsophila objevila náznak něčeho zajímavého. Listy to nebyly, spíš to připomínalo miniaturní nálevky. Asi hádáte podobně, jako tehdy já – dorstenie nasadila na květ! Radost byla převeliká, každý den jsem droboulinká květenství pozorovala (ještě, že mi dosud dobře slouží oči při pozorování na blízko J) a zjišťovala, že se příliš nezvětšují. Nebudu to protahovat, v těchto dnech má D.gypsophila drobné listy, které se pravděpodobně ještě zvětší a pod nimi drobná paprsčitá květenství se středem do půl centimetru v průměru. Na terčích se už vytváří pyl, což znamená, že velikost květenství je už asi konečná. Dokonalá miniatura!

Přiznám se (Jirka už se určitě poťouchle směje pod vousy), že už vyhlížím, kterou z vnitřních větviček by mohla rostlina postrádat, protože plánuji, že ihned po odkvětu si rostlinu tzv. „pojistím“ nějakým řízečkem, dokud je mateční rostlina v plném rozpuku. Člověk nikdy neví a na novou D.gypsophila bych s mými příjmy musela zase dlooouho šetřit J….     R.

Summary:

Description and experience with growing of Dorstenia gypsophila from Somalia.

Fotografie 2:

1. D.gypsophila

2. Mladé listy a květy (Young leaves and flowers)

3. Květ dnes (Flower today)

4. Celá rostlina dnes (Whole plant today)

Obrazek

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Květy

(Zdenek, 25. 8. 2016 7:32)

Je rostlina samosprašná nebo musí být dvě?

Moje touha

(JIRKA, 15. 5. 2008 19:16)

Po této rostlině stejně tak jako po D.Gigas pasu již dlouho ale bohužel bez uspěchu je to nádhera stejně jako váš web

Řízek

(Radka, 31. 3. 2008 11:47)

Já jsem taky zkusila vloni zakořenit řízek, ale nepovedlo se, možná i proto, že už to bylo moc pozdě v sezóně. Tentokrát to zkusím dřív, pravděpodobně v nejbližší době, tak snad budu mít štěstí jako Vy. Taktéž pěkný den.
Radka

Tak nějak

(Pepa, 30. 3. 2008 12:05)

si představuju opravdu fantastickou bizarní rostlinu. Myšleno samozřejmě jako kompliment.
Jak jistě víte taky mám jeden kousek ale jak na potvoru se nechce stabilizovat. Hledal jsem všude možně informace o pěstování až jsem na nějakém foru našel info o tom, že gypsophila je háklivka co se týká důkladného zakořenění a stabilizace v novém substrátu. A tato informace se vztahuje přímo na rostliny které jsou "vyrušeny" ze svého růstu tím, že jsou vytaženy ze svého substrátu a poslány poštou a jsou na cestě třeba týden a více....
Ta moje vypadá zdravě ale lístky jsou malé a ne tak výrazně zelené, kaudex i tělo je na omak tvrdé a pevné. Zřejmě chce více času na aklimatizaci.
Zajímavostí určitě je to, že odřezek, který jsem-na Vaši dobrou radu-úspěšně zakořenil někdy v létě, má lístky krásně velké a sytě zelené.
Opět moc díky za dobré počteníčko.
Pěkný den, Pepa.